Milník v boji proti virům a infekcím: laboratoř BIOCEV pozvedne českou vědu
09. 04. 2024
Virologický výzkum v Česku si připsal významný milník. Otevírá se nová laboratoř, která umožní podrobně studovat například žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus HIV i SARS-CoV-2. Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ji uvedlo do provozu 3. dubna 2024 ve Vestci u Prahy. Moderní pracoviště může v budoucnu hrát významnou roli při diagnostice i vývoji léčby těchto i dalších virů.
V novém pracovišti za téměř 65 milionů korun budou vědci a vědkyně zkoumat vlastnosti či životní cykly virů i jejich interakce s přenašeči. Jak vysvětluje experimentální viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, laboratoř umožní studovat například infekci viry hepatitidy B a D, která vede k cirhóze a zhoubnému nádoru jater. „Experimenty nám pomohou pochopit, proč lze onemocnění v mnoha případech úspěšně léčit, ale ne vyléčit. Měly by objasnit mechanismy, které by k vyléčení vedly,“ uvádí.
„Díky otevření špičkové laboratoře, která převyšuje kvalitou i řízením jiná pracoviště ve světě, se podařilo významně pozvednout úroveň české vědy,“ zdůrazňuje vědecký ředitel centra BIOCEV Pavel Martásek.
Nová laboratoř s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3)
Unikátní výzkum pod jednou střechou
Nové pracoviště s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) poslouží k preklinickému testování na buněčných kulturách, tzv. in vitro výzkumu. BIOCEV má zároveň laboratoř s tímto zabezpečením také pro in vivo experimenty, tedy na zvířecích modelech, kterou centrum otevřelo vloni. Existence obou typů BSL3 laboratoří pod jednou střechou je výjimečná a vytvoří ideální podmínky pro další výzkum virů.
Laboratoř má moderní vzduchotechnický systém regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu, zařízení pro dekontaminaci všech tuhých odpadů a všech předmětů opouštějících laboratoř. Součástí jsou i bezpečnostní prvky zajišťující ochranu pracovníků v laboratoři i ostatních zaměstnanců centra.
Centrum BIOCEV je podle Pavla Martáska unikátní nejen v Česku, ale zřejmě i v celé Evropské unii. „Pracují zde vynikající biologové, genetici, lékaři, medicinální chemici, odborníci na mikroskopii, ale také znamenití virologové a parazitologové.“ Právě spolupráce vědeckých skupin je podle něj podmínkou pro úspěšné objevy, které mohou vést k záchraně mnoha životů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: BIOCEV
Přečtěte si také
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- CzechGlobe získal certifikaci ISO 27001. Pomůže mu získat nové projekty
- Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR se stal členem Národní akademie věd USA
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Věda in flagranti. Startuje 11. ročník fotografické soutěže pro zaměstnance
- Navštivte multižánrový festival A-Fest a poslechněte si kolegy z Akademie věd
- Program PRAK potřetí podpoří transfer vědeckých výsledků z Akademie věd
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.