Věda in flagranti. Startuje 11. ročník fotografické soutěže pro zaměstnance
07. 05. 2024
Každodenní, ale i nečekané momenty ze života Akademie věd ČR zachycují zaměstnanci a zaměstnankyně instituce v soutěži Věda fotogenická. Kromě hlavní kategorie mohou do 17. června 2024 přihlašovat snímky i do vedlejší, letos s tématem Věda mezigenerační. „Speciálem“ 11. ročníku je kategorie Analogová fotografie.
Zaměstnanci a zaměstnankyně v soutěži nejenže zjistí, jak obstojí jejich fotografické umění před porotou, ale prostřednictvím svých snímků veřejnosti také přiblíží, co jejich práce obnáší. Věda fotogenická tím umožňuje společnosti, aby těžila z vědy i nezvyklým způsobem, a to estetickými vjemy.
„Vedecká a výskumná činnosť je všeobecne spojená s rozširovaním poznania v danej oblasti záujmu a často venovaná len užšej skupine ľudí. Preniesť takúto prácu do formy obrazu, ktorý prináša blahodarný estetický zážitok širšej verejnosti, môže byť náročné, a zároveň veľmi pútavé,“ přibližuje vítěz 10. ročníku Vědy fotogenické Dušan Tichoň z Ústavy fyziky materiálů AV ČR. „Je preto užitočné zamyslieť sa, aké poklady sa môžu u každého z nás skrývať pod rúškom práce všedného dňa.“
Dušan Tichoň zvítezil v 10. ročníku soutěže se snímkem Životní forma železa.
Jeho slova potvrzuje Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Fotil a natáčel jsem větší množství různých chemických experimentů pro výuku a u některých měl pocit, že by byla škoda je nechat jen ‚v šuplíku‘,“ říká a pokračuje: „Hledal jsem proto soutěž, kam bych je přihlásil a zároveň se vešel do požadavků organizátorů. Věda fotogenická mi přišla jako nejlepší volba.“ Se snímkem Reakce bromu s hliníkem badatel ovládl devátý ročník soutěže.
Mezigenerační věda i analogová fotografie
Věda je o neustálém pokroku. Nové podněty, jež přinášejí mladí vědci, by ale nešly realizovat bez zkušeností a přínosu předchozích generací. Vedlejší kategorie Věda mezigenerační proto vybízí k zachycení jejich kontrastu. Do tradiční hlavní kategorie Věda fotogenická mohou zaměstnanci AV ČR zasílat fotografie, které zachycují jejich (ne)vědeckou práci.
Naopak tematicky s vědou nemusejí být spojené snímky pro speciální kategorii Analogová fotografie. Jedinou podmínkou je využít nedigitální fotografický postup.
Vítězný snímek loňské vedlejší kategorie Věda praktická i nepraktická – Házení lopatou od Pavla Lisého
Kromě reprezentativního kalendáře vzejde ze zvolených snímků výstava v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě. Soutěž je tak pro účastníky navíc cestou pro popularizaci vědy, jak vyzdvihuje Lenka Lisá z Geologického ústavu AV ČR, která se fotografického „klání“ často účastní. „Věda fotogenická je příležitostí, jak se podělit o svou práci a sdělit, že nejde jen o – pro někoho – ‚nudnou‘ vědu, ale že bádání má v sobě příběh, který žijeme.“
Na vítěze čekají zajímavé ceny. Jejich přehled a pravidla přihlašování naleznete na webových stránkách Vědy fotogenické, kde si můžete prohlédnout i snímky z minulých ročníků.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Věda fotogenická
Přečtěte si také
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- CzechGlobe získal certifikaci ISO 27001. Pomůže mu získat nové projekty
- Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR se stal členem Národní akademie věd USA
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Navštivte multižánrový festival A-Fest a poslechněte si kolegy z Akademie věd
- Program PRAK potřetí podpoří transfer vědeckých výsledků z Akademie věd
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.