Zahlavi

AUDIOČLÁNEK: Bylo nebylo. Co dělá pohádky pohádkami a jsou ty české něčím specifické?

19. 12. 2023

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem?

Poslechněte si, jak o pohádkách uvažuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá přes 20 let, Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ivo Čermák z Psychologického ústavu AV ČR.

Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na predplatne@ssc.cas.cz.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

titulka pohadky
4/2023 (verze k listování)
4/2023 (verze ke stažení)

Autorka textu: Radka Římanová // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková
Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová 
Fotokoláž: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce