Áčko: O nevyzpytatelném počasí, černých dírách a svědomí církve
13. 12. 2021
Povodně, sucho, orkány, tornáda… Zdá se, že extrémních projevů počasí přibývá i u nás ve střední Evropě. Pokud ano, jak se na ně máme připravit? A umíme takové „nepředvídatelné jevy“ pomocí současných meteorologických metod předpovědět? Tématu se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
4/2021 (verze k listování)
4/2021 (verze ke stažení)
Základem předpovědi je co nejpřesnější změření aktuálního stavu počasí a zmapování dějů v atmosféře. K tomu jsou zapotřebí nejrůznější meteorologické přístroje, radary, sondy vysílané v meteorologických balonech i vesmírné družice. Více si o počasí přečtete na stranách 18 až 29.
Další výběr článků:
Déle s mámou, horší budoucnost? – Být doma s dítětem do tří nebo čtyř let věku? Spousta lidí věří, že čím déle, tím lépe, jenže výzkumy ukazují něco jiného.
Talent, zkušenost a síla – Helena Fulková jako jedna z mála na světě naklonovala myš. Nedávno se jí podařilo geneticky upravit křečka a vyzkoumat díky němu možné příčiny neplodnosti. Více v rozhovoru od strany 36.
Po stopách černých děr – Vesmírná observatoř LISA bude hledat superhmotné černé díry. Podaří se nám pochopit, co se děje ve středu galaxií?
Nástěnné baroko – Ve fotoreportáži z bývalého cisterciáckého kláštera Plasy zachycujeme výzkum barokních nástěnných maleb.
Kříž ve stínu srpu a kladiva – Po násilném potlačení pražského jara v roce 1968 komunistický režim u nás opět výrazně přitvrdil. Terčem se stala i katolická církev a její duchovní, pro které období normalizace představovalo důležitou zkoušku víry a občanské statečnosti. Ne každý v ní obstál.
Bagry a matematika – Ačkoli královna věd na žebříčku popularity obvykle neboduje, setkáváme se s ní denně. I tam, kde bychom to nečekali – třeba u stavebních strojů.
Výměna dvou sluncí – Sen o neomezené energii je o krok blíž realitě. Ústav fyziky plazmatu AV ČR spolu s novým tokamakem COMPASS Upgrade otevře novou éru ekologické a bezpečné energetiky.
Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.
Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese wernerova@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.