Zahlavi

Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu

20. 02. 2024

Kde jsou hranice svobody slova a jak poznat argumentační fauly? Nejen na tyto otázky odpovídá první epizoda deváté řady oblíbené animované série NEZkreslená věda. Pro diváky je připraveno sedm nových dílů, které vznikly ve spolupráci s vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd ČR. Jednotlivé epizody zábavnou formou představují aktuální témata i vědecké evergreeny.

Celou sérií provázejí hlasy herecké manželské dvojice – Barbory Hrzánové a Radka Holuba – a nezaměnitelné ilustrace výtvarnice a režisérky Markéty Smolíkové Kubátové. Autorkou scénáře je Lucia Krajánková.


První epizoda deváté série se zaměřuje na Kritické myšlení. Odborným garantem dílu je Pavel Arazim z Filosofického ústavu AV ČR.

V premiéře se diváci mohou na nové díly aktuální řady těšit každý měsíc od ledna do května a od září do října na YouTube Otevřené vědy, kde najdou také všechny epizody z předešlých osmi sérií. Ani v deváté řadě nechybí anglické titulky a české titulky pro neslyšící.

Seriál pokrývá témata napříč vědními obory. Dozvíte se více o filozofii, biologii, medicíně, fyzice i technice. Nová řada NEZkreslené vědy tematicky vychází z výzkumných programů Strategie AV21 a vznikla v roce 2023 ve spolupráci se společností MAUR film.

Na základě seriálu NEZkreslená věda vyšla nedávno i kniha:

Text: Leona Matušková a Markéta Kinská, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: NEZkreslená věda

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce