PODCAST: Botanik Ondřej Mudrák provází jedinečnou krajinou Bílých Karpat
12. 12. 2023
Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Jak se vědcům a ochranářům daří jejich obnovování? Je možné je vrátit do původního stavu? Poslechněte si audioprocházku podzimní krajinou Bílých Karpat.
Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová
Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková, Vojtěch Klinger, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Ondřeje Mudráka
Přečtěte si také
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.