Zahlavi

Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd

16. 04. 2024

V pořadí 63. zasedání Akademického sněmu dnes začíná v Národním domě na Vinohradech. Na 270 zástupců z řad vědců a vědkyň, ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu bude schvalovat mimo jiné Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2023, Zprávu o hospodaření AV ČR v loňském roce a závěrečný účet. Na programu je také návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR.

Hosty Akademického sněmu, který se schází dvakrát do roka, budou například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Se svou činností za minulé období bude na sněmu prezentovat také Akademická rada AV ČR a Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR. Pozornost bude věnována i významnému vědeckému úspěchu: unikátní metodě, kterou vyvinul tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Umožňuje zkoumat a analyzovat šíření české literatury po světě a je univerzálně použitelná.

Nová témata etiky nejen vědecké práce

Akademický sněm bude rovněž schvalovat návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků
v AV ČR. Na žádost Vědecké rady AV ČR jej připravila pracovní skupina Komise pro etiku vědecké práce AV ČR. Cílem bylo doplnění stávajícího Etického kodexu o aktuální témata, která se opakovaně vyskytují v podnětech pro tuto komisi, a také reflektovat společensky relevantní jevy.

„Návrh proto obsahuje například zásady chování seniorních výzkumných pracovníků, specifikaci nevhodného diskriminačního chování, ale i posilování institucionální odolnosti – neboli zásadu nevytvářet vědomě prostor pro nežádoucí působení cizí moci – či snahu omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

K důležitým nově zařazovaným okruhům úprav Etického kodexu podle předsedkyně AV ČR patří mj. zásada, aby se spoluautorství publikace automaticky nedávalo do souvislosti s vedoucí pozicí v týmu, ale za podmínky tvůrčího přispění k práci. Další novinkou je princip nevyvádět duševní vlastnictví z prostředí, kde bylo vytvořeno. Kodex by se měl nově týkat všech zaměstnanců pracovišť AV ČR, nejen výzkumných pracovníků jako dosud.

TZ ke stažení zde.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce