Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
19. 03. 2024
Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
Lesní požár, který propukl v národním parku České Švýcarsko dne 23. července 2022, postihl více než 1 600 ha. Na některých místech byla intenzita požáru natolik vysoká, že celá vrstva organické hmoty, tvořící svrchní část půdy, zmizela, a po požáru zůstal pouze písek s popelem.
Požár zasáhl také 30 výzkumných ploch, kde vědci Botanického ústavu AV ČR dlouhodobě sledují druhové složení rostlin a měří mikroklima. Po dohašení a stabilizaci oblasti obnovili geoekologové na podzim 2022 poškozené měřicí vybavení i sledování vegetace.
"Během monitoringu vývoje vegetace jsme na dvě shořelé plochy na začátku vegetační sezony 2023 umístili kamery s časosběrným záznamem. Rychlost kolonizace požárem postiženého území mechorosty, bylinami a pionýrskými dřevinami je fascinující," komentuje Matěj Man z Oddělení geoekologie výsledná časosběrná videa.
Časosběrná videa zachycují dvě výzkumné plochy. První video podrobně zobrazuje vývoj vegetace na malé ploše nedaleko obce Mezní Louka, kde byla intenzita požáru velmi vysoká.
Druhé video, pořízené nedaleko obce Mezná, zachycuje zblízka výzkumnou plochu vybavenou mikroklimatickými čidly a v širší perspektivě nabízí pohled na protější svahy Křídelních stěn. Časosběrné video je sestaveno z několika set fotografií, automaticky pořízených vždy v poledne v období od dubna do listopadu 2023.
Již na jaře 2023 se plochy začaly zbarvovat do zelena, jak postupně vyrůstaly mechorosty (porostnice mnohotvárná či zkrutek vláhojevný). Později se objevily byliny (hasivka orličí, bezkolenec modrý či náprstník červený). Z dřevin se první ukázaly semenáčky bříz, které velmi rychle kolonizovaly obnažený substrát a posléze zcela dominovaly.
"Je až neuvěřitelné, že na mnoha místech dorostly břízy, které vyklíčily z drobného semínka, za rok výšky kolem 1 metru," dodává Man.
Na spáleništi můžeme názorně pozorovat dvě zcela odlišné strategie rostlin, jak se vyrovnávají s tak velkým narušením svého stanoviště, jakým byl požár. Zatímco kapradina hasivka orličí požár přežila v podobě podzemních oddenků, ze kterých brzy vyráží nové výhony, bříza sází na obrovské množství semen, z nichž je schopná za pouhou jednu vegetační sezónu vytvořit metr vysoké semenáče.
Záběry videa jasně ilustrují i to, jak je důležité provádět dlouhodobý terénní výzkum. Vědci z Oddělení geoekologie Botanického ústavu podrobně sledují vývoj lesa, rostlin v podrostu a mikroklimatu v NP České Švýcarsko na desítkách každoročně navštěvovaných trvalých ploch již od roku 2009. Díky tomu získali unikátní poznatky o dynamice lesa, ale i změnách lesního mikroklimatu na delší časové škále, než je pro jiné výzkumy tohoto typu obvyklé.
Dlouhodobý podrobný výzkum, výrazně přesahující časový rámec jednotlivých grantových projektů, tak vědcům dal jedinečnou možnost studovat změny ekosystému lesa v dlouhodobém kontextu. A to je, spolu s kvalitními daty, zásadní nejen pro výzkum samotný, ale i pro rozhodování o péči o krajinu a ochranu přírody.
Kontakt:
Mgr. Matěj Man
Botanický ústav AV ČR, Oddělení geoekologie
matej.man@ibot.cas.cz
Mirka Dvořáková
Botanický ústav AV ČR, PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.