V Akademii věd se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
23. 10. 2025
Témata energetiky a životního prostředí spolu velmi úzce souvisejí. Z důvodu navázání a upevnění kontaktů a sdílení zkušeností v těchto oblastech se ve středu 22. října 2025 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní konal společný seminář Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR. Setkání uvedli předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský a vystoupili na něm mimo jiné řečníci z Českého vysokého učení technického, Masarykovy univerzity nebo Elektrárny Dukovany.
„Energetika a životní prostředí jsou témata úzce související. Dnes více než kdykoli předtím. Proto je potřeba udržovat kontakty a vzájemně se informovat,“ uvedl Jiří Plešek, člen Akademické rady a předseda Komise pro energetiku AV ČR. „Předběžně počítáme s tím, že společné zasedání proběhne vždy jednou v roce,“ dodal.
Předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský (zleva) při zahájení semináře
Jaderná energetika a udržitelná budoucnost
To, jaké energetické zdroje budeme využívat, ovlivní nejen ekonomiku, ale také stav životního prostředí. Je proto s velkou výhodou obě témata pojímat v součinnosti. „Trajektorie transformace do roku 2030 se zdá být jasná, ale další období je plné nejistot a rizik pro investory,“ řekl Jaroslav Knápek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se ve svém příspěvku zaměřil na výzvy a příležitosti pro udržitelnou budoucnost.
O problematice zajištění zdrojů vody pro jaderná zařízení hovořili Radek Kopřiva a Kamila Růžičková z Elektrárny Dukovany II. Voda je jednou z klíčových surovin pro provoz jaderných elektráren. Užitková voda se používá k přenosu tepla v reaktoru, moderaci štěpné reakce, k výrobě páry v parních turbínách, ale také k chlazení technologických systémů i odvodu zbytkového tepla přes chladicí věže.
Jaderné energetice se věnoval také Vladimír Wagner z Akademie věd ČR. Zaměřil se na téma současného stavu palivového cyklu v jaderných zařízeních.
Bezpečnostní a ekonomické souvislosti
V další části semináře se rozebíraly trendy na mezinárodním energetickém trhu a srovnávaly se koncové ceny elektřiny a plynu. Hovořilo se také o bezpečnosti fotovoltaických systémů a výzvách současné energetické politiky Evropské unie ve světle nové geopolitické reality.
Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR jsou poradní orgány Akademické rady AV ČR. Jako takové mají za úkol sledovat trendy ve svých oborech a vést diskuze na daná témata.
Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
- Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
- Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
- Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
- Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
- Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.