Den sedmý aneb rekordman Ostrava
11. 04. 2019
„Kak limuzína“ – ozvalo se z prostřední řady mikrobusu, a dokonce s dobrým ruským přízvukem. To americký astronaut upravoval rozteče sedaček, aby si udělal co největší pohodlí. Zatímco astronaut si se vším poradí, pro mě je nejobtížnější pobyt na hotelích. Místní organizátoři i Akademie věd se o nás vzorně starají, a tak Feustelovi i jejich doprovod bydlí v těch nejlepších hotelích ve městě. A v tom je právě ten háček.
Zatímco v běžné koupelně najdete kohoutek hned, v takovém hotelu vám to (tedy mně to :-) zabere klidně i pět minut, protože je architektonicky originální a vůbec nevypadá jako kohoutek). A když už ho najdete, poleje vás voda ze stropní sprchy i přesto, že si myslíte, že to bude ta ze zdi. Takových záludností potkáte mnoho, od snahy vypnout podsvícení televize na zdi, abyste mohli usnout, přes lžíci na boty, která přeci v nobl hotelu nesmí být vidět, aby nekazila výhledy, takže to vzdáte, narvete na sebe boty, abyste pak otevřeli ledničku, ale ono je to šuple a tam je ta lžíce. O výtahu, který jede jen, když najdete kartu od pokoje, ani nemluvě. Naše turné je fofr. A tyhle hotelové vychytávky na klidu nepřidají :-).
Andrew Feustel dostal hned po příjezdu do Ostravy dárek. Nebyl u toho žádný fotograf, takže ho uvidí jen čtenáři našeho blogu :-). Dárek je od Ústavu geoniky AV ČR a předal ho ředitel pracoviště Josef Foldyna. Na snímku je kromě manželů Feustelových a ředitele ústavu také prorektorka Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jana Kukutschová, která Feustelovy v Ostravě vítala.
Rekordman Ostrava. V aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava je 550 lidí. Atmosféra opět skvělá. Potlesk, když se na plátně objeví česká vlajka v kopuli ISS, smích (takový ten blažený :-)), když se v kopuli ISS objeví Krteček a Drew vypráví (je na něm vidět, jak má tuhle pasáž rád), že to je Krtek-syn a ukazuje Krtka-otce, pardón, Krtka-astronauta z roku 2011.
Ovšem jak to organizátoři udělali – jestli NASA, Akademie věd, primátor Ostravy, správce budovy, co já vím – v polovině besedy Andrewa Feustela letí nad Ostravou ISS. Vlastně… jestli ji nepřitahují všechna ta trička, čepice a mikiny s nápisem NASA...
Beseda skončila a lidi se snaží zdvořilým, i když všemožným způsobem dohledat astronauta, který už odešel s paní prorektorkou. Někomu se to i podařilo. „Potkal jsi astronauty, co byli na Měsíci? Armstronga? Jestli mi rozumíš,“ ptá se na chodbě pán plynulou češtinou. No, už musíme jít, tak volám řidiči, aby přijel k jinému východu, protože ten, kde stojí s autem, už je zavřený. Po chvilce přijede, ale za autem běží skupina lidí. Andrew Feustel se na mně otáčí a s výrazem Italů, které přišli ve filmu Slunce, seno, erotika přivítat vesničané, upozorňuje na blížící se nebezpečí, patrně rozlícený dav.
Ne, byli to studenti astrofyziky Slezské univerzity v Opavě. Nikdy nebudu vědět, jestli tolik chtěli společnou fotografii s astronautem nebo měli zrovna hodinu tělocviku. Fotku ale získali, Drew Feustel, když zjistil, oč jde a že to není natáčení dalšího dílu režisérem Troškou, ještě vystoupil z auta. Ale scéna to byla jako z filmu :-).
A trochu kosmonautiky na závěr. Andrew Feustel odpovídal na dotaz, jaký je rozdíl mezi výcvikem ve skafandru na Zemi pod vodou a ve volném kosmickém prostoru. Stručně řečeno, voda má odpor, takže se zde astronauté ve skafandrech pohybují pomalu. Ve volném kosmickém prostoru tenhle odpor není, ale je dobře, že jsou zvyklí na pomalé pohyby. Přeci jenom rychleji „šťouchnout“ do tunového přístroje by uvnitř ISS nebylo ono – a venku ve vesmíru by ho už taky nemuseli najít.
Ať žije Ostrava, těšíme se v pátek do Brna.
Úvodní carouselové foto
Fotogalerie: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Den první: „Doufám, že máte velké auto,“ smál se Andrew Feustel
Den druhý aneb co si dal Krtek-astronaut na oběd
Den třetí aneb dneska to byl koncert
Den čtvrtý aneb nátřesk, jako kdyby měl přijet prezident
Den pátý aneb důležité slzy
Den šestý anebo je libo jablíčka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR?
Přečtěte si také
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.