Zahlavi

Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let

06. 03. 2024

Kdy se na evropském kontinentě poprvé objevili zástupci rodu Homo poté, co opustili svou africkou kolébku? Za první doložené lokality výskytu lidského osídlení v Evropě se dosud označovaly jeskyně ve španělské Atapuerce a v jihofrancouzském Vallonnet (1,2–1,1 milionu let). Nejnovější datování jej ale posouvá o 200 až 300 tisíc let dříve, a to do oblasti dnešní Zakarpatské Ukrajiny. Důkazem nejstaršího osídlení jsou opracované kamenné nástroje z archeologického naleziště Korolevo. Přelomové výsledky mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR dnes zveřejnil časopis Nature.

Přesné datování vzorků z Koroleva umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou. Takto unikátních výsledků by nebylo možné dosáhnout bez multidisciplinárního přístupu a synergie všech zapojených oborů. „Abychom odpověděli na otázky, které si klade archeologie a antropologie, potřebujeme využívat metody jaderné fyziky i geofyziky,“ uvádí Roman Garba. 

Ukrajinská stopa
Archeologické naleziště Korolevo se nachází na Zakarpatské Ukrajině nedaleko hranic s Rumunskem a Maďarskem, pouze 150 kilometrů vzdušnou čarou od slovenských Košic. V minulosti byla tato oblast součástí Československa a Korolevo neslo název Královo nad Tisou. Ukrajinští archeologové naleziště zkoumají už několik desítek let, jedná se o velmi významnou archeologickou lokalitu v celoevropském měřítku.

„Vrstva naváté spraše a paleopůd zde dosahuje hloubky až čtrnácti metrů a obsahuje tisíce kamenných nástrojů. Korolevo bylo významným zdrojem suroviny pro jejich výrobu,“ přibližuje ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalii Usyk.

„Na konkrétním zkoumaném místě je zastoupeno sedm časových úseků osídlení a na lokalitě je zaznamenáno nejméně devět různých paleolitických kultur: lidé zde žili od nejstaršího věku až do doby před třiceti tisíci lety,“ dodává ukrajinský vědec, který vzhledem k válečné situaci ve své zemi nyní působí v Archeologickém ústavu AV ČR, Brno (přečtěte si rozhovor s Vitalijem Usykem).

První lidé přicházeli do Evropy z afrického kontinentu přes Arábii. Lokality s radiometricky bezpečně doloženým nejstarším lidským osídlení v Evropě jsou Atapuerca ve Španělsku (1,2–1,1 milionu let) a Vallonnet v jižní Francii (1,2–1,1 milionu let). Ještě starší důkazy lidského osídlení nyní nabízí ukrajinské Korolevo (1,4 milionu let).
První lidé přicházeli do Evropy z afrického kontinentu přes Arábii. Lokality s radiometricky bezpečně doloženým nejstarším lidským osídlení v Evropě jsou Atapuerca ve Španělsku (1,2–1,1 milionu let) a Vallonnet v jižní Francii (1,2–1,1 milionu let). Ještě starší důkazy lidského osídlení nyní nabízí ukrajinské Korolevo (1,4 milionu let).

Kosmické paprsky a jaderná fyzika ve službách archeologie
Vědci nejprve vzorky kamenných valounů z naleziště Korolevo chemicky zpracovali a posléze analyzovali metodou urychlovačové hmotnostní spektrometrie ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra v Drážďanech. (V roce 2022 obdobnou laboratoř uvedl do provozu též Ústav jaderné fyziky AV ČR v Řeži a měření by bylo možné realizovat i v České republice, v době analýzy vzorků ale ještě nebylo zařízení k dispozici).

„Konkrétně jsme měřili koncentrace kosmogenních nuklidů beryllia-10 a hliníku-26 s různým poločasem přeměny. Před překrytím kamenů vrstvami spraše a paleopůd vznikly uvedené radionuklidy jadernými tříštivými reakcemi v horninách účinkem sekundárního kosmického záření, které se tvoří v atmosféře působením primárního kosmického záření z vesmíru. Jejich poměr se změnil podle toho, jak dlouho byly zkoumané kamenné valouny z Koroleva uloženy pod povrchem,“ vysvětluje Roman Garba.

K určení stáří sedimentů pak vědci využili metodu založenou na matematickém modelování, kterou označují názvem P-PINI. „Tento projekt byl jejím prvním využitím v archeologickém kontextu,“ doplňuje John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV ČR

Kudy přišli první lidé
Aktuální studie mění pohled na migrační trasy prvních populací rodu Homo. „Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený (Homo erectus), opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy. Radiometrické datování prvního osídlení v lokalitě Korolevo zaplňuje nejenom velkou prostorovou mezeru mezi Gruzií a Španělskem s doposud nejstaršími nálezy, ale také potvrzuje hypotézu, že první vlna osídlení Evropy pronikla z východu nebo jihovýchodu na západ,“ vysvětluje Roman Garba.


Výzkum byl realizován na základě smlouvy mezi Ústavem jaderné fyziky AV ČR a Archeologickým ústavem Národní akademie věd Ukrajiny podepsané v roce 2021. Projekt podpořily Evropská komise, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Grantová agentura České republiky a Grantová agentura Univerzity Karlovy.

Z českých výzkumných institucí se vedle Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a Archeologických ústavů AV ČR v Brně a v Praze zapojily katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK a Česká geologická služba.

Zahraničními partnery výzkumu jsou Institute of Archaeology, National Academy of Sciences of Ukraine (Kyjev, Ukrajina), Helmholz-Zentrum Dresden-Rossendorf (Německo), Aarhus University (Dánsko), Department of Archaeology and History, La Trobe University (Melbourne, Austrálie) a Taras Shevchenko National University of Kyiv (Kyjev, Ukrajina).

Pravlast lidstva za řekou Nil

K prvním migracím populací rodu Homo z africké kolébky docházelo před zhruba dvěma miliony let. Jejich kroky mířily přes dnešní Arabský poloostrov směrem k Asii na východ a k Evropě na západ. Jednalo se o předchůdce dnešního člověka (Homo erectus). V průběhu času se rozšířil do celé Eurasie, kde se v průběhu dalších statisíců let rozrůzňoval a rozvíjel. Později, zhruba před 500 tisíci lety, pronikl do Eurasie další druh člověka, jenž měl původ rovněž v subsaharské Africe, a sice Homo heidelbergensis. Na evropském kontinentě se z něj vyvinula svébytná varianta člověka neandertálského (Homo neanderthalensis), uzpůsobeného pobytu v chladnějším prostředí. V Africe mezitím vznikl anatomicky moderní člověk (Homo sapiens). Člověk neandertálský začal někdy před 50 tisíci lety vymírat, nedokázal se přizpůsobit změnám klimatu a neobstál v konkurenci s africkým Homo sapiens, který byl úspěšnější v lovu, komunikaci a nejspíše i rozumových schopnostech.

Více se o historii lidstva dočtete v článku Pravlast za řekou Nil v časopise A / Magazín, který pojednává o výzkumu Viktora Černého z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Roman Garba, archiv V. Usyka
Licence Creative Commons Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR

Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR

The lithic artefacts and a clast of quartzite from the oldest loess and palaeosol sediment layer of the Korolevo site in Transcarpathia, Ukraine.

The lithic artefacts and a clast of quartzite from the oldest loess and palaeosol sediment layer of the Korolevo site in Transcarpathia, Ukraine.

Roman Garba v laboratoři urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS) v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Datování vzorků z Koroleva proběhlo na podobném zařízení ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra v německých Drážďanech.

Roman Garba v laboratoři urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS) v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Datování vzorků z Koroleva proběhlo na podobném zařízení ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra v německých Drážďanech.

Archeologické naleziště Korolevo I (Gostry verkh) v roce 2007 FOTO: Vitalii Usyk

Archeologické naleziště Korolevo I (Gostry verkh) v roce 2007 FOTO: Vitalii Usyk

The first hominins came to Europe from Africa via the Middle East. Sites with radiometrically securely dated evidence of the oldest human settlements in Europe include Atapuerca in Spain (1.2–1.1 million years ago) and Vallonnet in southern France (1.2–1.1 million years ago). Now, even older evidence of human presence is provided by the finds at the Korolevo site in Ukraine (1.4 million years ago).

The first hominins came to Europe from Africa via the Middle East. Sites with radiometrically securely dated evidence of the oldest human settlements in Europe include Atapuerca in Spain (1.2–1.1 million years ago) and Vallonnet in southern France (1.2–1.1 million years ago). Now, even older evidence of human presence is provided by the finds at the Korolevo site in Ukraine (1.4 million years ago).

Kamenné nástroje z nejstarší kulturní vrstvy VII lokality Korolevo I (Gostry Verkh) Zdroj: Nature, autor Vitalii Usyk

Kamenné nástroje z nejstarší kulturní vrstvy VII lokality Korolevo I (Gostry Verkh) Zdroj: Nature, autor Vitalii Usyk

Výsledek datování nejstarší vrstvy osídlení lokality Korolevo s vyznačenými meziledovými cykly pravděpodobného příchodu prvního člověka Zdroj: Nature

Výsledek datování nejstarší vrstvy osídlení lokality Korolevo s vyznačenými meziledovými cykly pravděpodobného příchodu prvního člověka Zdroj: Nature

Na snímku je ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalii Usyk, který nyní působí v Archeologickém ústavu AV ČR.

Na snímku je ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalii Usyk, který nyní působí v Archeologickém ústavu AV ČR.

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce