Zahlavi

Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů

25. 04. 2023

Prohodit při obouvání levou botu za pravou je nepříjemné, ale zaměnit stejným způsobem při výrobě léčiv molekuly může být osudné – místo léku vznikne jed. Aby se tak nestalo, je potřeba přesně určit polohu atomů v molekulách. I ve velmi malých rozměrech to umožňuje metoda vyvinutá mezinárodním týmem vědců vedeným Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu AV ČR. Unikátní postup určování polohy atomů v krystalech publikoval časopis Nature Chemistry.

Rozlišit levou a pravou nohu je snadné, ale jak rozlišit dvě formy molekul, které jsou zároveň navzájem svými zrcadlovými obrazy, a přitom nejsou vidět ani nejlepším mikroskopem? Tým krystalografů z Fyzikálního ústavu AV ČR tuto otázku řeší dlouhodobě. Aktuální výsledek navazuje na desetiletí trvající předchozí výzkum a podíleli se na něm vedle kolegů ze Stockholmské univerzity zejména bývalí postdoktorandi Lukáše Palatinuse, kteří nyní působí na univerzitách v Brémách a Hannoveru.

„Kdybyste si osladili moučník sladidlem L-aspartam, bude sladký, pokud byste ale použili zrcadlově obrácenou molekulu D-aspartamu, sladkou chuť neucítíte. Určení takzvané absolutní konfigurace molekul je klíčovou součástí analýzy krystalových struktur. Nově vyvinutá metoda poskytuje prostředek, jak ji rychle a spolehlivě určit, a to i z materiálů, u nichž to dosud nebylo možné nebo to vyžadovalo mnohem složitější techniky,“ vysvětluje přínos postupu Lukáš Palatinus.


Na krystaly a krystalografické metody se plánujeme zaměřit v dalším čísle magazínu Akademie věd, které vyjde v červnu 2023.

Rychle, levně, spolehlivě
Ke zkoumání atomové struktury velmi malých krystalů, z nichž některé mají velikost mnohem menší než jeden mikrometr, vědci použili techniku zvanou trojrozměrná elektronová difrakce s kontinuální rotací. Tuto techniku spojili s přesným výpočtem efektů, které popisují chování elektronů při interakci s krystaly.

Předností této kombinace a také hlavním přínosem publikace v Nature Chemistry je, že přesné krystalové struktury včetně absolutní konfigurace získává snadněji, spolehlivěji, rychleji a levněji než jiné postupy. „Určování polohy atomů v krystalech všech druhů materiálů má zásadní význam pro náš každodenní život – ovlivňuje nejen funkci léků, ale třeba také složení pracích prášků nebo vývoj nových součástek pro počítače,“ říká Lukáš Palatinus.


Pomocí metody elektronové difrakce se týmu Lukáše Palatinuse podařilo určit pozice nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. O úspěchu psal v lednu 2017 časopis Science (a dostal se přímo na titulní stranu).

Vyvinutou metodu si tým vědců nechal patentovat v Evropě, ale i ve Spojených státech a Číně, zatímco vytvořený software mohou akademické instituce využívat zdarma. Zájem o koupi softwaru a licenci k patentu projevuje i soukromý sektor, pořídit si ho chtějí především farmaceutické firmy, kterým pomůže určit absolutní konfiguraci například u přírodních produktů při výrobě nových léků. Pomůže zabránit podobným katastrofám způsobeným rozdíly v účincích zrcadlově převrácených molekul, jako byl například případ léku Contergan, který způsobil vývojové vady u novorozenců matek, jež lék v těhotenství užívaly.

Lukáš Palatinus obdržel v roce 2017 Cenu Neuron. Podívejte se na medailonek, ve kterém představuje svou cestu ke krystalografii:

Text: Leona Matušková ve spolupráci s Petrou Köppl z Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce