Zahlavi

Lékaři vakcínám věří. Kdyby to lidé věděli, zvýšil by se zájem o očkování

02. 06. 2022

Lékaři vakcínám proti covidu-19 důvěřují. Veřejnost má ale o jejich názorech zkreslenou představu. Myslí si, že vakcíny podporuje pouhá polovina lékařské komunity. Kdyby byli lidé lépe informováni, nechali by se očkovat více, zjistili čeští vědci. Podle nich mají na mylné názory veřejnosti vliv pravděpodobně média. Výsledky výzkumu publikovali v prestižním časopise Nature.

Z deseti tisíc dotazovaných lékařů z celé České republiky věřilo vakcínám loni v únoru na 89 % z nich. Zároveň se 90 % lékařů již nechalo naočkovat nebo to plánovali. Až 96 % respondentů by doporučilo očkování také svým zdravým pacientům. Veřejnost o tomto širokém konsensu lékařské komunity ale nevěděla. V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze 60 % lékařů, a že jen 57 % z nich se chce nechat naočkovat.

Data vyplynula z výzkumu vědců z institutu CERGE-EI (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Univerzity v Mnichově a Max Planck Institutu v Mnichově.

 

Názor lékařů

 

„Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem lidí o očkování,“ shrnuje výsledky studie její spoluautor Michal Bauer z institutu CERGE-EI.

Během jednoho z šetření rozdělili výzkumníci dotazované respondenty, tedy celkem 2101 lidí, na dvě poloviny. Jedné prozradili, že 90 % lékařů očkování důvěřuje a podporuje ho. Poté devět měsíců sledovali, zdali se tito účastníci výzkumu nechali naočkovat. Druhá polovina respondentů  informace nedostala. Proočkovanost u informovaných stoupla o 4,5 procentního bodu. Podíl lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se tedy snížil o celých 20 %.

„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně devíti měsíců a přispělo i ke zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje spoluautorka studie Julie Chytilová.

Chytilova_Bauer
Autoři studie Julie Chytilová a Michal Bauer z CERGE-EI (CC)

Svět podle médií
Zkreslené představy o míře názorové neshody na očkování mezi lékaři se podle autorů studie šíří pravděpodobně z médií. Ta totiž poskytováním prostoru protichůdných názorů u kontroverzních témat sice přitahuje pozornost diváků a  vytváří dojem objektivního přístupu novinářů, společnosti ale nenabízí ucelený obraz. Podrývají tak schopnost odborníků čelit celospolečenským výzvám.

Podle Julie Chytilové by se novináři měli snažit přinášet nejen informace o názorových rozdílech mezi odborníky, ale i o míře konsensu názorů mezi širokou odbornou veřejností. „Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách,“ dodává Michal Bauer z institutu CERGE-EI.

O předchozím výzkumu Michala Bauera a Julie Chytilová z institutu CERGE-EI si můžete přečíst v článku s názvem Kde se bere chudoba a jak vznikají konflikty. O chování lidí v době pandemie a ekonomických experimentech mluví vědkyně také v našem podcastu Věda na dosah.

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Shutterstock

Licence Creative CommonsText a fotografie označená CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

 

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce