V obchodech je riziko nákazy minimální. Pokud se dodržují hygienická opatření
09. 12. 2021
Za předpokladu, že lidé nosí respirátor a dezinfikují si ruce, se v obchodech nebo na poštách virus SARS-CoV-2 dlouho nedrží. Vědci kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na sklonku roku 2020 a počátkem letoška, kdy se obecně protiepidemická opatření dodržovala více než dnes. Analýzu vzorků provedli vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně.
Vzorky vědci odebírali v době, kdy platila nejpřísnější protiepidemická opatření. Na přelomu let 2020 a 2021 ještě nebyla k dispozici vakcína a lidé byli více opatrní než v současné době. Především byl ale lockdown a otevřené byly jen nejnutnější provozovny (například obchody s potravinami).
„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ popisuje motivaci výzkumu vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.
Vzorkování koronaviru z displeje automatického objednávkového systému na hlavní poště v Brně
Dodržování opatření pomáhá
„Ve veřejných prostorách se virus SARS-CoV-2 nevyskytoval v případě, že se dodržovala platná doporučení – především respirátory a mytí nebo dezinfekce rukou. Naopak na covidové jednotce v nemocnici, kde pacienti respirátory samozřejmě nenosí a kde je větší kumulace pozitivních osob v menším prostoru, byl virus hojný,“ popisuje výsledky studie Omar Šerý.
„Navíc se ukazuje, že kapénky mají tendenci padat na zem, protože na ní a na podrážkách obuvi zdravotnických pracovníků covidové jednotky bylo nejvíce RNA koronaviru. Také na površích, kterých se pacienti s covidem-19 dotýkají, jako jsou například plastové kliky, byla virová RNA objevena,“ doplňuje vědec.
Na površích, kterých se dotýkaly v obchodě stovky lidí, se virus nenašel. To například znamená, že dezinfikovat potraviny po přinesení z obchodu by nemělo být nutné. Pokud se dodržují všechna opatření jako správně nasazený respirátor a mytí nebo dezinfekce rukou, pak ve veřejných prostorách nebezpečí nákazy koronavirem příliš nehrozí.
Jak studie probíhala?
První odběr výzkumníci provedli 17. prosince 2020 v podvečer na hlavní poště v Brně, kterou ten den prošlo 2600 lidí. V té době byla nákaza ve společnosti velmi rozšířená – denní procento nově zjištěných případů ze všech PCR testovaných přesahovalo třicet procent.
Druhý odběr byl proveden 17. února 2021 v podvečer v obchodním centru Šantovka v Olomouci, v němž zůstal otevřen supermarket a food court. Také v té době bylo procento nově zjištěných případů covid pozitivity nad třiceti procenty (ze všech PCR testovaných). Celkem v den odběru vzorků navštívilo obchodní centrum Šantovka přes 10 tisíc lidí. Poslední odběr vědci provedli 6. května 2021 na nemocničním oddělení zřízeném pro léčbu pacientů s pozitivním testem na SARS-CoV-2.
Výsledky studie vyšly v časopise Frontiers in Public Health.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Omar Šerý
Přečtěte si také
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
- Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
- Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
- Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.