
Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
19. 07. 2024
Osmnáctimetrová veslice, vypůjčená od německé univerzity v Erlangen-Nürnberg, bude dva měsíce k vidění ve Velké laguně kempu Merkur na vodní nádrži Nové mlýny u Pasohlávek. Pětitunová loď, která pojme dvacet veslařů, je součástí letního programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které zde provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno. Na slavnostním zahájení dnes odpoledne a také o některých sobotách a nedělích v červenci a srpnu loď nazvaná Danuvina Alacris vypluje i s římskou posádkou.
Repliku veslice typu lusoria ze 4. století postavil podle originálních archeologických nálezů tým archeologa Borise Dreyera z německé Erlangensko-Norimberské univerzity. Nazvali ji Danuvina Alacris (latinsky Živý Dunaj) a v roce 2022 s ní splavil Dunaj z Německa až do Černého moře.
„Je to taková loď, které římské vojsko užívalo zejména na Dunaji a Rýně, o čemž svědčí objevy jejich trosek z území Německa. Je však velmi pravděpodobné, že podobné typy plavidel Římané využívali též pro transport zásob i lidí na Moravě a Dyji v době markomanských válek,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Historii veslice i výrobu její repliky podle pozůstatků vraků objevených v německé Mohuči v roce 1981 dnes také na slavnostním zahájení akce představí vedoucí týmu, Boris Dreyer. „Všechny pracovní fáze její výroby byly prováděny způsobem odpovídajícím římským řemeslným metodám
a s použitím římských nástrojů, materiálů a barev,“ zdůrazňuje Balázs Komoróczy.
Německá univerzita loď Danuvina Alacris zapůjčuje na různá místa. V červnu například kotvila na Dunaji ve městě Tulln, poté poputuje do Bratislavy, kde ji bude prezentovat Mestský ústav ochrany pamiatok v Bratislave.
„Na Velké laguně novomlýnských nádrží nebude Danuvina Alacris pouze kotvit,“ uvádí Pavla Růžičková, organizátorka akcí Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. „Dnes přibližně v 17.45 slavnostně vypluje i s římskou posádkou, zopakovat bychom to chtěli i v dalších víkendech o prázdninách. A pokud nám to podmínky dovolí, chceme nabízet plavbu i veřejnosti,“ dodává Pavla Růžičková.
Meče a dýky Římanů na Moravě
V Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše si také zájemci mohou ode dneška prohlédnout soubor nálezů nových římských mečů z regionu Dalešické přehrady, které zapůjčila Muzea Vysočiny Jihlava a Třebíč. „Uvidí též nenápadný, ale o to významnější fragment římské vojenské dýky, první nález tohoto druhu z území Moravy vůbec. Dýku a některé meče ovšem uvidí též v podobě atraktivních replik, které vytvořil konzervátor a umělecký kovář Patrick Bárta,“ doplňuje Balázs Komoróczy. Nové nálezy zde budou vystaveny do konce roku 2026, poté budou vráceny do muzeí.
Loď Danuvina Alacris kotví v Autokempu ATC Merkur Pasohlávky od 19. července do 5. září 2024.
Prezentace lodi je výstupem projektu Roman Trails – On the Trail of the Romans in the Weinviertel Region and in South Moravia (ID projektu ATCZ00143), který je spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím programu Interreg Rakousko – Česko 2021-2027.
Technické zajištění prezentace lodi byla podpořena dotací ze strany Jihomoravského kraje a Obce Pasohlávky.
Více informací:
Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, Pasohlávky 244
Provozovatel: Archeologický ústav AV ČR, Brno
www.branadorimskerise.cz
www.arub.cz
Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
- Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
- Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.