Zahlavi

PODCAST: Na dohled oblakům. Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem

14. 07. 2022

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

„Velmi často se kochám krásou oblačnosti, která dokáže nabývat různých forem –  od kupovité oblačnosti až po ty roztrhané ciry vysoko na obloze. Rád pozoruju tvary oblaků,“ říká v podcastu vědec Petr Zacharov.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.
 

O výzkumu atmosférických jevů, nepředvídatelnosti počasí, Milešovce a práci Petra Zacharova a jeho kolegy Miloslava Müllera jsme psali v hlavním tématu časopisu A / Věda a výzkum 4/2021.


Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Leona Matušková, Akademie věd ČR

Observatoř na Milešovce vznikla v roce 1904, funguje od roku 1905. Původně ji spravovala německá univerzita v Praze, později Karlova univerzita a po válce pak Československá akademie věd (dnes Akademie věd ČR).

Observatoř na Milešovce vznikla v roce 1904, funguje od roku 1905. Původně ji spravovala německá univerzita v Praze, později Karlova univerzita a po válce pak Československá akademie věd (dnes Akademie věd ČR).

Autorka podcastu Jitka Kostelníková s meteorologem Petrem Zacharovem

Autorka podcastu Jitka Kostelníková s meteorologem Petrem Zacharovem

Věž pozorovatelny nabízí pohled na daleké okolí, v případě dobré dohlednosti lze spatřit Krušné hory, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, Házmburk, ale i Prahu.

Věž pozorovatelny nabízí pohled na daleké okolí, v případě dobré dohlednosti lze spatřit Krušné hory, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, Házmburk, ale i Prahu.

Pozorovatelé pravidelně zapisují stav oblačnosti. Tu samozřejmě měří i přístroje, jenže lidské oči jsou v mnohém nenahraditelné. Dataset pozorování zahrnuje už více než 110 let.

Pozorovatelé pravidelně zapisují stav oblačnosti. Tu samozřejmě měří i přístroje, jenže lidské oči jsou v mnohém nenahraditelné. Dataset pozorování zahrnuje už více než 110 let.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce