(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
28. 03. 2024
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy. Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání?
Nedostatek kvalitních učitelů v mnoha evropských zemích vyvolává otázky, jak mladé lidi k volbě učitelského povolání motivovat a co stojí za nízkým zájmem o učitelskou profesi. Ke zmapování učitelských aspirací a zodpovězení uvedených otázek využívá tato studie mezinárodní šetření PISA, v jehož rámci byli 15 letí žáci dotazováni na detaily ohledně prostředí ve škole a třídě, způsoby výuky a také na osobní charakteristiky včetně učitelských aspirací.
Z šetření vyplývá, že největší podíl 15letých žáků s aspiracemi stát se učitelem vykazují Irsko (11,2 %), Lucembursko (10,6 %) a Španělsko (7,1 %). Naopak nejnižší 1% podíl mají Lotyšsko, Portugalsko a Island. Česká republika se s podílem 2,7 % nachází pod evropským průměrem, který je 4,5 %. Ve všech zkoumaných evropských zemích jsou učitelské aspirace vyšší u dívek než u chlapců. Ani Česká republika není v tomto směru výjimkou. Na učitelství u nás aspiruje jen 1,1 % 15letých chlapců oproti 4,4 % děvčat.
„Zajímavé je, že nejnižší podíly 15letých chlapců aspirujících na učitelství pozorujeme v postkomunistických zemích jako Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Česko. Tyto země mají zároveň nejnižší zastoupení mužů v učitelské profesi, což může být způsobeno feminizací školství v 90. letech,“ přibližuje rozdíly v učitelských aspiracích podle pohlaví autorka studie Miroslava Federičová.
Studie dále zkoumala, jaký vliv má na učitelské aspirace žáků vysokoškolské vzdělání jejich rodičů. Ukazuje se, že z českých žáků aspirujících na učitele má zhruba 34 % alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče. Pouze v Česku, Itálii a na Slovensku je tento podíl nižší než u žáků aspirujících na jiné povolání vyžadující také vysokoškolské vzdělání. Oproti jiným zemím se zde tedy učitelé rekrutují z rodin s nižším vzděláním.
Podíl žáků aspirujících na povolání učitele se liší nejen napříč zeměmi, ale také uvnitř zemí. Vyšší podíl žáků s učitelskými ambicemi je u nás na Moravě a ve Slezsku, nejnižší naopak ve středních a západních Čechách. To koreluje s nedávným zjištěním České školní inspekce, že s nedostatkem učitelů se potýkají nejvíce v českých krajích, zatímco na Moravě tento problém pociťují výrazně méně.
Zjištění studie dokazují, že učitelské aspirace českých žáků souvisí i se zkušenostmi z vlastní školní docházky a vztah s učiteli. Ke zvýšení zájmu o učitelská povolání by tedy zřejmě mohl sloužit pozitivnější přístup stávajících učitelů, stejně jako jejich lepší platové ohodnocení, modernizace počátečního a dalšího pedagogického studia či systematičtější podpora začínajících učitelů.
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt:
Miroslava Federičová
CERGE-EI
miroslava.federicova@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.