Zahlavi

Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory

21. 03. 2024

Čestné medaile uděluje Akademie věd za zásluhy v jednotlivých oborech. Teď je převezmou tři laureátů: geolog, medievista a archeolog. Všichni ve svých oblastech posunuli poznání a inspirovali mnoho dalších odborníků i studentů. Jedna z medailí se uděluje za popularizaci výzkumu.

Dnes odpoledne předá předsedkyně AV ČR čestné oborové medaile geologovi Ivanu Horáčkovi, který vytvořil mimořádnou platformu multidisciplinárního studia přírody, a Christianu Lübkemu, špičkovému a mezinárodně uznávanému medievistovi a slavistovi.

Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy pak patří Janu Maříkovi, který zprostředkovává archeologii laické veřejnosti a bojuje za vhodnou ochranu památek.

Slavnostní ceremoniál se koná v budově na Národní v Praze. Medailonky laureátů naleznete níže.


Čestná oborová medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách

Prof. Ivan Horáček, CSc. (Přírodovědecká fakulta UK), navrhuje Geologický ústav AV ČR

Mimořádný rozsah vědeckých zájmů od geologie, paleontologie, zoologie až po otázky obecné biologie, metodologie přírodních věd či filozofie je Ivanu Horáčkovi vlastní. Během své vědecké kariéry se zaměřil zejména na kvartérní tematiku a díky již zmíněné šíři zájmu vytvořil mimořádnou platformu multidisciplinárního studia přírody. Významně přispěl k rozvoji české geologie.

Ivan Horáček je autorem či spoluautorem téměř 300 přírodovědeckých publikací včetně devíti knih. Je také velmi aktivní v práci pro vědeckou komunitu i v pedagogické činnosti.

Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách

Prof. i.R. Dr. Christian Lübke (Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa, Leipzig), navrhuje Historický ústav AV ČR

Christian Lübke se ve svém výzkumu zaměřuje zejména na dějiny a kulturu středovýchodní Evropy, přičemž patří ke špičkovým a mezinárodně uznávaným medievistům a slavistům. O vysoké kvalitě jeho vědecké práce svědčí též množství mezinárodně ceněných a hojně citovaných publikací.

V průběhu své profesní dráhy intenzivně rozvíjel světovou vědeckou spolupráci a s českými pracovišti spolupracoval na mnoha mezinárodních projektech, které se zabývaly specifiky historického vývoje střední Evropy. Roku 2009 byl jmenován řádným členem Saské akademie věd.

Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy

Mgr. Jan Mařík, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praha)

Funkci mediátora mezi odborníky a veřejností úspěšně zastává Jan Mařík. Dlouhodobě se snaží zpřístupnit archeologické bádání, jeho smysl, význam pro společnost a výsledky veřejnosti. Pomáhal vytvořit aplikace s rozšířenou realitou (např. hra v lokalitě Závisti u Prahy, virtuální průvodce po hornické lokalitě Buchberg). Během pandemie covid-19 přišel s nápadem akce Archeologické léto.

Zároveň se angažuje ve správném zapojení amatérských archeologů, podílel se mj. na vzniku portálu AMČR-PAS (určeného pro spolupráci amatérských a profesionálních archeologů). Pomáhá také při tvorbě nového zákona o památkové péči.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce