Antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu získala prestižní ERC grant

Proč se dnes ve střední a východní Evropě daří populistům? Jak přemýšlejí a čím žijí lidé v pohraničních oblastech Slezska nebo Haliče? Na tyto otázky se pokusí odpovědět sociální antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu AV ČR. Pomůže jí k tomu grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši téměř 37 milionů korun (1,5 mil. eur). Johana Wyss se jako sedmá žena zařadila mezi 54 českých elitních vědců a vědkyň, kteří nejprestižnější evropský grant doposud získali.

Pětičlenný tým bude pod vedením Johany Wyss sbírat data o kolektivní paměti obyvatel přeshraničních regionů, zasahujících deset zemí Evropy. Zaměří se například na Slezsko, Halič, Burgenland nebo Istrii.  

Projekt nazvaný MEMPOP: Paměť a populismus zezdola nabízí zcela nový pohled na problematiku populismu nejenom ve střední a východní Evropě, ale i na populismus jakožto globální fenomén. Rada ocenila právě novost a originalitu přístupu, který nezkoumá státy, velká města a populistické „hvězdy“, ale lidi, kteří z nich hvězdy dělají. „Chci se zaměřit na pochopení perspektivy a legitimních a racionálních důvodů, které vedou běžné voliče k podpoře těchto politiků a jejich ideologií,“ říká Johana Wyss.

Slezsko, Halič, Burgenland a Istrie se vyznačují drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. „Napříč Evropou vidíme vzestup populismem zatížených politických stran. A zatímco se většina studií věnuje populistickým politikům ve velkých městech, jako je Praha, Varšava nebo Budapešť, my budeme zkoumat často opomíjené pohraniční regiony a jejich obyvatelstvo. Zajímá nás, jaké důvody vedou voliče k podpoře populistických hnutí,“ vysvětluje antropoložka.

Jak zkoumat skryté postoje a názory
Vědci budou pracovat metodou zúčastněného pozorování při terénním výzkumu, tedy dlouhodobým, zhruba rok trvajícím pobytem na místě. V plánu jsou čtyři transnacionální regiony: česko-polsko-německé Slezsko, ukrajinsko-polská Halič, rakouské Burgenlandsko, které až do konce první světové války patřilo k Uhrám, a chorvatsko-slovinsko-italská Istrie. „Vybírala jsem oblasti, které mají zkušenost s rakousko-uherskou říší. Tři z nich ale také sousedily s jinými evropskými říšemi – Slezsko s Pruskem, Halič s romanovským Ruskem a Istrie s Otomanskou říší,“ vysvětluje klíč k výběru regionů Johana Wyss.

„Zúčastněné pozorování je metoda výzkumu, jejímž prostřednictvím dokážeme pochopit chování, postoje a názory respondenta holisticky, tedy celkově. Podstatnou součástí je navázání opravdového vzájemného vztahu, respektu a důvěry,“ zdůrazňuje badatelka s tím, že všechny údaje v projektu budou anonymizované.

Výzkumům Etnologického ústavu AV ČR jsme se věnovali i v článcích v našem časopise A / Věda a výzkum:

Divočáci za časů moru. Rozhovor s držitelem ERC konsolidačního grantu Luďkem Brožem (A / Věda a výzkum 1/2020)

Cesty moravských migrantů do Banátu za snem odhaluje etnografický výzkum (A / Věda a výzkum 1/2021)

Jinakost ve světě normality. Od kabinetů kuriozit po reality show (rozhovor s Filipem Herzou, A / Věda a výzkum 3/2021)

Text: Leona Matušková s využitím tiskové zprávy tiskového oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (fotografie vznikla v červnu 2021 u příležitosti předávání Prémie Otto Wichterleho)

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
• Jsme odolní vůči krizím? Odpovědi hledali odborníci na konferenci o odolnosti
• Cítíme se dobře a bezpečně, přesto propadáme beznaději, zjistil průzkum
• Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu