Zahlavi

AUDIO: Šikana v českých školách, poradna pro rodiče a finská cesta

01. 12. 2020

V další epizodě podcastu Věda na dosah si povídáme s Lenkou Kollerovou z Psychologického ústavu AV ČR o šikaně ve školách. Až třetina žáků sedmých tříd byla podle průzkumů svědkem nějaké formy šikany. Jaké jsou její nejčastější formy a co se proti ní dá dělat? V čem se můžeme inspirovat ve Finsku? Podcasty Akademie věd ČR Věda na dosah je možné poslouchat na našem webu a ve všech hlavních podcastových aplikacích na počítači i mobilním telefonu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo    Spotify Logo

 

Poslechněte si i další podcasty ze série Věda na dosah:

S Václavem Cílkem z Geologického ústavu AV ČR o dynamické proměně české krajiny, o epidemiích a krizích minulosti i o dospívání v Tanzanii.

S Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR si povídáme o mizející tmě, hvězdárně v Ondřejově a rizicích umělých družic.

O strategiích hraboše lesního neboli norníka rudého pro přežití doby ledové vypráví Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově.

Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích, nás provedl pohnutými poválečnými dějinami obce Postoloprty na Lounsku. Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? 

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? O výzkumu bouřky s námi hovořila Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. 

Podcasty Akademie věd ČR jsou k dispozici na Anchor, Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Soundcloud ad. 

Apple Podcasts LogoBreaker LogoGoogle Podcasts LogoPocket Casts LogoRadioPublic LogoSpotify Logo

Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce