Zahlavi

Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové

16. 02. 2023

V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko poblíž severní hranice Sýrie silné zemětřesení následované sérií dotřesů. Ačkoli se ztráty na lidských životech v prvních zprávách uváděly ve stovkách, již nyní jsou to desetitisíce. Co katastrofě předcházelo a jak zemětřesení probíhalo? Bylo jej možné předpovědět? Podrobný popis událostí přinášejí seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.

Většina dnešního Turecka leží na Anatolské tektonické desce, která sousedí s Arabskou deskou a deskou Eurasijskou. Posuvem Arabské desky směrem k severu je Anatolská deska vytlačovaná k západu podél Východoanatolského zlomu. Tření na zlomu způsobuje hromadění napětí, které při svém náhlém uvolnění vede k silným zemětřesením.

První z dvojice otřesů zasáhl Turecko a severozápadní část Sýrie po čtvrté hodině ráno místního času. Epicentrum zemětřesení o magnitudu 7,8 se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep. Druhé zemětřesení o magnitudu 7,5. následovalo v půl druhé odpoledne a mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş. Seismické vlny dorazily během několika okamžiků i k seismickým stanicím v České republice. Putovaly přibližně 6 minut.

Odborníci upozorňují, že předpovědět přesné místo, velikost a čas budoucího zemětřesení není možné lze před ním maximálně varovat v řádu několika málo sekund. Dlouhodobé výzkumy a analýza dat však umožňují stanovit seismické ohrožení a následně i riziko. Kvůli kombinaci vysoké pravděpodobnosti výskytu zemětřesení, hustotě obyvatel a nedostatečně odolné výstavbě patří zasažená část Turecka k rizikovým oblastem.

Míra seismického ohrožení
Seismické ohrožení pracuje se znalostí geologie a tektoniky a vyjadřuje pravděpodobnost, že se v oblasti vyskytnou otřesy o určité síle. Tyto predikce se pak zohledňují v národních stavebních předpisech. Seismické riziko kombinuje výpočty seismického ohrožení s informacemi o tom, kolik lidí na daném místě žije, o stabilitě budov a infrastruktuře. Čím vyšší riziko, tím ničivější dopad potenciálního zemětřesení v dané oblasti můžeme očekávat.

Podrobný popis událostí je k dispozici v článku Zemětřesení v Turecku očima seismologů, který je uveřejněný na webových stránkách Strategie AV21. Autory textu jsou Václav Kuna, Jan Burjánek a Petr Kolínský z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

O zemětřesení a vulkanické činnosti jsme psali například v časopise A / Věda a výzkum:

Okamžiky před erupcí

Seismologické observatoře

Poslechnout si můžete podcast Věda na dosah:

Varování před zemětřesením za pár korun. S Václavem Kunou o chytrém řešení nejen pro Nepál

O zemětřesení a vulkanické činnosti v Česku z muzea ve Skalné

 

K zhlédnutí je také dokumentární film Pohyby či díl seriálu NEZkreslená věda nazvaný Jak vzniká zemětřesení.

 

Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Profimedia

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce