Zahlavi

Třetina území světa v posledních dekádách citelně vyschla

28. 12. 2023

 Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému snižování půdní vlhkosti, tedy vysychání půdy. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká číst jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii.

Vyplývá to ze studie, na které pracoval mezinárodní tým Jana Řehoře z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Na začátku prosince článek vyšel v mezinárodním vědeckém časopise Enviromental Research Letters (https://1url.cz/2uDCT).

Vysychání některých regionů, které vědci zaznamenávají již od 80. let 20. století, souvisí s klimatickou změnou. Hlavními motory tohoto trendu jsou zvyšující se teploty, které jsou také příčinou vyšší evapotranspirace (výparu), a změna v časoprostorovém rozložení srážek.

Vědci analyzovali období od roku 1981 do roku 2021, pro které na základě dat z atmosférické reanalýzy modelovali půdní vlhkost v detailním rozlišení a vypočítali trendy zvyšování či snižování vlhkosti. „Nejhůře vyšly výsledky pro jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ uvedl Řehoř. Jedná se převážně o centrální část kontinentu, sever a jih vysušování nezasáhlo. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každou dekádu snížila půdní vlhkost až o deset procent.

Ostatní kontinenty jsou postiženy méně. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, naopak se vlhkost zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím. „Nejméně se vysychání dotklo severní Ameriky, byl zjištěn statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech,“ uvedl Řehoř. Ovšem na malém území na středozápadu USA bylo naopak vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo vysušování postihlo Austrálii a Oceánii.

Na starém kontinentu je vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně České republiky) a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v oblasti Panonské pánve, tedy převážně v Maďarsku,“ popsal Řehoř.

Mezi místa, kde došlo k významnému zvýšení vlhkosti půdy, patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.

Kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti vzrůstá zranitelnost zemědělských a lesních systémů. Musí se potýkat s výskytem sucha a také je výrazně horší průběh tzv. horkých vln. V případě nižší zásoby vody v půdě, než je obvyklé, totiž dochází k rychlejšímu zahřívání atmosféry. A kombinace extrémně teplého počasí a sucha, které pozorované trendy poklesu půdní vlhkosti posílily, vedly v některých oblastech například k výskytu rozsáhlejších požárů. Postihly například tropickou a subtropickou Afriku, Jižní Ameriku či části Sibiře.

Kontakt:

Mgr. Jan Řehoř
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
rehor.j@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Obrázek1

Obrázek1

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce