Rada pro výzkum, vývoj a inovace chce vyšší rozpočet na vědu pro rok 2022
31. 03. 2021
Druhé březnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace se zaměřilo na přípravy státního rozpočtu na vědu pro příští rok. Současných 38 miliard korun, s nimiž se pro příští rok počítá ve střednědobém výhledu, nestačí. Pandemická situace totiž ukazuje, že podpora výzkumu je velmi důležitá. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,2 miliardy.
Zasedání Rady se konalo 26. března 2021 formou videokonference. Účastníci se nejprve věnovali Národnímu plánu obnovy, který je v závěrečné fázi příprav. V dubnu se má předložit Evropské komisi. Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček uvedl, že připraveno je 172 miliard korun, původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší.
Rada pokračovala jednáním k přípravám návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024. Předsednictvo Rady zahájí konzultace s Ministerstvem financí ČR o navýšení. Podle prvního místopředsedy Rady a místopředsedy Akademie věd ČR Pavla Barana není návrh střednědobého výhledu rozpočtu na vědu pro příští rok ve výši 38 miliard korun dostatečný. „Částka představuje meziroční nárůst o 500 milionů, nepokryje ale základní potřeby v této oblasti,“ sdělil Pavel Baran. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,2 miliardy.
Rada se současně na vládu obrátila s žádostí o co nejširší zapojení všech možných veřejných zdrojů pro podporu vědy a výzkumu s ohledem na jejich důležitost v aktuální pandemii. Bez dostatečně robustní podpory kvalitního výzkumu nelze úspěšně čelit rizikům a hrozbám současného světa.
Zasedání Rady proběhlo formou videokonference
Aktéři jednání se také seznámili s přípravami operačního programu Jan Amos Komenský. Rada požádala Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR o předložení podrobných informací k tematickému zaměření programu. Jeho cílem je rozvoj otevřené a vzdělané společnosti, která je založena na znalostech, dovednostech i rovných příležitostech.
Na zasedání byl jmenován zpravodajem Rady pro koncepční a analytickou podporu VaVaI Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu AV ČR. Závěrem jednání navrhli členové Rady svému předsedovi, aby jmenoval pro další funkční období 11 ze 14 stávajících členů Mezinárodní rady. Mezi nimi i Josefa Michla z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zpravodajem pro činnost Mezinárodní rady se stal vedle Jana Konvalinky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nově také Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec; Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Text a úvodní fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.