Zahlavi

Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense

14. 03. 2024

Azulen hojně využívá farmacie pro jeho zklidňující účinky. Vědce ale zajímá i kvůli neobvyklým vlastnostem – například jeho barva je modrá, ačkoli by taková být neměla. Další rébus spojený s azulenem nedávno rozluštil tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za vysvětlení jeho chování převzali 13. března 2024 Tomáš Slanina, David Dunlop a Lucie Ludvíková Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 za nejlepší výsledek základního výzkumu.

Podle Kashova pravidla vyzařují molekuly světlo pouze z nejnižšího, prvního excitovaného stavu. Azulen toto pravidlo porušuje – vyzařuje světlo naopak z vyššího, druhého excitovaného stavu. Pro vysvětlení jeho chování použil tým Tomáše Slaniny v práci (Anti)Aromaticita v excitovaném stavu vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo koncept aromaticity.

Hypotézu, že azulen je antiaromatický v prvním excitovaném stavu a aromatický ve druhém, experimentálně potvrdila Lucie Ludvíková. „Nejzajímavější je, jak krásně sedí experimentální výsledky s výpočetními. Vyplývá z nich jednoduchý a elegantní závěr o antiaromaticitě jednotlivých stavů azulenu,“ podotýká vědkyně.

Práce je důležitým pokrokem v porozumění konceptu aromaticity. Nové poznatky se využijí například v designování fotocitlivých materiálů pro solární baterie.

Nadějní studenti
Ceny Wernera von Siemense uděluje firma Siemens v Česku mimo jiné studentům za diplomové a disertační práce. „Další ročník ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. Se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé, mezi nimiž najdeme také badatele z Akademie věd.

Třetí nejlepší diplomovou prací se stala In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M Václava Brabce z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterou vedl David Doležel z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

V kategorii disertací obsadil třetí místo Michal Šimek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s prací Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek. Jeho školitelem byl Jahn Ullrich z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.


Laureáti Cen Wernera von Siemense za rok 2023

Jeden milion korun pro 20 oceněných
Siemens v Česku uděluje ceny mladým vědcům, studentům a pedagogům technických a přírodovědných oborů na základě rozhodnutí odborné poroty. Jejím členem je i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Porota v letošním, 26. ročníku vybírala z 496 přihlášek.

Ocenění se předávala v kategoriích nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertace a nejlepší pedagogický pracovník. Siemens udělil také ceny za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika. 

Celkem 20 laureátů si rozdělilo jeden milion korun. V počtu oceněných se Akademie věd ČR umístila s pěti laureáty na druhém místě za Českým vysokým učením technickým v Praze.

Více o výzkumu týmu Tomáše Slaniny se dozvíte ve vloženém videomedailonku, v tiskové zprávě Siemens nebo tiskové zprávě AV ČR.

Více informací o Cenách Wernera von Siemense a přehled všech oceněných naleznete v tiskové zprávě Siemens nebo na webu Ceny Wernera von Siemense.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens
Foto: Siemens

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce