Zahlavi

Pro oslovení kultivovaných turistů poslouží i výsledky humanitního výzkumu

14. 03. 2023

Odborníci z celkem jedenácti ústavů Akademie věd ČR identifikovali faktory hlubší motivace, které by mohly přilákat kultivované turisty k návštěvě hlavního města. Prague City Tourism, společnost vlastněná hlavním městem, využije poznatky vědců pro marketingové aktivity, zejména k oslovení sofistikované a movitější klientely.
Ta ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi v návštěvnosti Prahy dosud zaostává.

Společnost Prague City Tourism (PCT) vyvíjí novou turistickou aplikaci. Vedle technologického vývoje produktu si nechala zpracovat i humanitní a společenskovědní výzkum vybraných deseti trhů klíčových pro turismus. Humanitní část výzkumu přináší konkrétní narativy, které si jednotlivé národnosti spojují s Prahou, společenskovědní část výzkumu zkoumá jejich typologii a chování.

“Jedná se o mezinárodně ojedinělý přístup k destinačnímu managementu, kdy využíváme i poznatků humanitního výzkumu pro strategické zacílení na bonitní klientelu. Ta je ochotna utratit více peněz za kvalitní nabídku produktů a služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou. Je to další krok ke zvýšení příjmů cestovního ruchu v metropoli,” vysvětluje místopředsedkyně Prague City Tourism Jana Adamcová a dodává: “V Praze turisté utrácejí mnohem méně než v jiných evropských metropolích. Například Praze v roce 2019 byly výdaje zahraničních návštěvníků pouhých 5,6 mld. dolarů, zatímco v Amsterdamu byly dvojnásobné. A to jsme se za pomoci Akademie věd rozhodli změnit.”

Kdo jezdí do Prahy utrácet?

Společenskovědní část výzkumu přinesla konkrétní data o chování turistů a jejich typologii. Zatímco například asijští cestovatelé při výběru destinace zohledňují doporučení od příbuzných a známých, Britové, Francouzi nebo Američané naopak hledají informace výhradně na internetu. Asiaté do Prahy jezdí primárně za památkami, zatímco cestovatele z Evropy motivuje k návštěvě i gastronomie nebo zábava. Výzkum také ukázal, kdo nejvíce v metropoli utrácí: jsou to turisté ze Spojených států, naopak nejšetrnější jsou Poláci.

„Analýza nejrůznějších typů dostupných dat o turistech přijíždějících do Prahy poskytla důležité informace o jejich chování, preferencích a zájmech. To umožnilo lépe zacílit i narativy, které byly kolegy z humanitně orientovaných ústavů Akademie věd vymýšleny „na míru“ návštěvníkům z nejvýznamnějších zemí, odkud turisté do Prahy přijíždějí“, říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR, koordinátor výzkumu za AV ČR.

Evropská exotika

Jedním z pracovišť AV ČR, které se do řešení projektu zapojilo, byl i Orientální ústav AV ČR. Jeho pracovníci měli za úkol na základě znalosti daného publika a jeho domácího kulturního prostředí navrhnout možné narativy, které by mohly oslovit turisty z Číny, Koreje a Tchaj-wanu. Tyto návrhy následně zpracovali kolegové z dalších ústavů v plnohodnotné narativy.

„Zaměření na asijské publikum s sebou nese jistá specifika. Na rozdíl od Spojených států či evropských zemí je historických styčných bodů jen velmi málo a současně nelze předpokládat jakoukoli sofistikovanější znalost Prahy či české kultury,“ uvádí Jakub Hrubý, vědecký pracovník Orientálního ústavu AV ČR.

Asijští turisté podle něj přijíždějí za památkami, které znají z fotografií, anebo za místy, jež se objevila v oblíbeném seriálu, jako v případě korejského Lovers in Prague/Milenci v Praze. Celkově je ale pro mnohé z nich Česko součástí exotické evropské kultury a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou často pod jejich rozlišovací schopnosti.

„Proto jsme se rozhodli až na několik výjimek pojmout narativy určené asijským turistům jinak a soustředit se na určité fenomény. Příkladem může být fenomén pití kávy, díky němuž můžeme asijským turistům představit jak minulost v podobě historických kaváren vídeňského nebo pařížského typu, tak současnost vyhlášených baristů; anebo tradice pěstování vína na území Prahy a s ním spojená kultura jeho konzumace,“ vysvětluje vědec.

Z Akademie věd ČR se do projektu zapojily Sociologický ústav (koordinátor projektu), Filosofický ústav, Masarykův ústav a Archiv, Ústav pro českou literaturu, Historický ústav, Ústav dějin umění, Ústav pro soudobé dějiny, Etnologický ústav, Orientální ústav, Slovanský ústav a Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Výsledky humanitní části výzkumu společnost PCT exkluzivně využije v několika oblastech. Zaprvé v digitálních marketingových kampaních, do kterých pravidelně investuje na důležitých zdrojových trzích. Zadruhé při vývoji nového destinačního webu, jehož obsah se bude individuálně proměňovat návštěvníkům podle toho, z jaké země jsou. Jiný obsah tedy uvidí návštěvník z Polska či Izraele, nebo turista z Jižní Koreje, který je kulturně a sociologicky formován zcela jiným zázemím, a tudíž má od metropole odlišná očekávání. Zatřetí se výsledky výzkumu zohlední při tvorbě nových produktů a služeb PCT, například turistických tras nebo kultivovaných suvenýrů. 

Prague City Tourism (PCT) je akciová společnost 100% vlastněná hlavním městem Praha a je certifikovanou oficiální organizací destinačního managementu hl. m. Prahy. Jejím hlavním posláním je podpora udržitelného domácího i příjezdového cestovního ruchu v hlavním městě.

Údaje o výdajích návštěvníků evropských metropolí pocházejí z: WTTC City Tourism and Travel Impact, 2019

 

TZ ke stažení

Více informací:

doc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.
Sociologický ústav AV ČR
tomas.kostelecky@soc.cas.cz

Mgr. Jakub Hrubý, Ph.D.
Orientální ústav AV ČR
hruby@orient.cas.cz

 

 

GRAF: Deklarovaný hlavní důvod návštěvy Prahy

GRAF: Deklarovaný hlavní důvod návštěvy Prahy

ZDROJ: Prague City Tourism
GRAF: Jaké aktivity hodlají provozovat návštěvníci Prahy

GRAF: Jaké aktivity hodlají provozovat návštěvníci Prahy

Zdroj: Prague City Tourism

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce