Zahlavi

Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové

16. 02. 2023

V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko poblíž severní hranice Sýrie silné zemětřesení následované sérií dotřesů. Ačkoli se ztráty na lidských životech v prvních zprávách uváděly ve stovkách, již nyní jsou to desetitisíce. Co katastrofě předcházelo a jak zemětřesení probíhalo? Bylo jej možné předpovědět? Podrobný popis událostí přinášejí seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.

Většina dnešního Turecka leží na Anatolské tektonické desce, která sousedí s Arabskou deskou a deskou Eurasijskou. Posuvem Arabské desky směrem k severu je Anatolská deska vytlačovaná k západu podél Východoanatolského zlomu. Tření na zlomu způsobuje hromadění napětí, které při svém náhlém uvolnění vede k silným zemětřesením.

První z dvojice otřesů zasáhl Turecko a severozápadní část Sýrie po čtvrté hodině ráno místního času. Epicentrum zemětřesení o magnitudu 7,8 se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep. Druhé zemětřesení o magnitudu 7,5. následovalo v půl druhé odpoledne a mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş. Seismické vlny dorazily během několika okamžiků i k seismickým stanicím v České republice. Putovaly přibližně 6 minut.

Odborníci upozorňují, že předpovědět přesné místo, velikost a čas budoucího zemětřesení není možné lze před ním maximálně varovat v řádu několika málo sekund. Dlouhodobé výzkumy a analýza dat však umožňují stanovit seismické ohrožení a následně i riziko. Kvůli kombinaci vysoké pravděpodobnosti výskytu zemětřesení, hustotě obyvatel a nedostatečně odolné výstavbě patří zasažená část Turecka k rizikovým oblastem.

Míra seismického ohrožení
Seismické ohrožení pracuje se znalostí geologie a tektoniky a vyjadřuje pravděpodobnost, že se v oblasti vyskytnou otřesy o určité síle. Tyto predikce se pak zohledňují v národních stavebních předpisech. Seismické riziko kombinuje výpočty seismického ohrožení s informacemi o tom, kolik lidí na daném místě žije, o stabilitě budov a infrastruktuře. Čím vyšší riziko, tím ničivější dopad potenciálního zemětřesení v dané oblasti můžeme očekávat.

Podrobný popis událostí je k dispozici v článku Zemětřesení v Turecku očima seismologů, který je uveřejněný na webových stránkách Strategie AV21. Autory textu jsou Václav Kuna, Jan Burjánek a Petr Kolínský z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

O zemětřesení a vulkanické činnosti jsme psali například v časopise A / Věda a výzkum:

Okamžiky před erupcí

Seismologické observatoře

Poslechnout si můžete podcast Věda na dosah:

Varování před zemětřesením za pár korun. S Václavem Kunou o chytrém řešení nejen pro Nepál

O zemětřesení a vulkanické činnosti v Česku z muzea ve Skalné

 

K zhlédnutí je také dokumentární film Pohyby či díl seriálu NEZkreslená věda nazvaný Jak vzniká zemětřesení.

 

Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Profimedia

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce