Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou analýzu dlouhodobých dopadů ekonomického cyklu v době nástupu na vysokou školu na pracovní kariery. Zjištění ukazují, že studenti nastupující na vysokou školu v době hospodářského útlumu, dosahují po dostudování v průměru vyšších hodinových mezd i ročních výdělků a větší míry zaměstnanosti. Jaké jsou možné příčiny těchto kariérních dopadů a mohou se podobné vlivy projevovat nejen v USA, ale i v české ekonomice?

Nová analýza ukazuje, že o jeden procentní bod vyšší míra nezaměstnanosti před nástupem na vysokou školu, v průměru zvyšuje budoucí roční výdělky absolventů o 0,21 % a absolventek o 0,35 %. U mužů a žen s průměrným výdělkem podle pohlaví to odpovídá zvýšení celoročního výdělku o 168, resp. 179 dolarů. U mužů je roční výdělková prémie způsobena především vyšší hodinovou mzdou, u žen také větším počtem odpracovaných týdnů a hodin. Ženy, které začaly studovat v době ekonomické recese jsou také častěji zaměstnané než jejich vrstevnice, které studium zahájily v časech hospodářského růstu. Zjištěný výdělkový bonus přetrvává po celou kariéru.

Autoři studie upozorňují, že přibližně třetinu pozorovaného rozdílu ve výdělcích lze vysvětlit volbou regionu, ve kterém se absolventi po dokončení studia rozhodnou pracovat. Absolventi, kteří začali studovat v době recese, totiž častěji pracují v oblastech s vyššími průměrnými výdělky.

Zbývající zhruba dvě třetiny pozorované výdělkové prémie nelze na základě informací v použitých datech empiricky vysvětlit. Pozorovaný výdělkový bonus však odpovídá pravděpodobným dopadům motivačního vlivu nepříznivých ekonomických podmínek. Předchozí výzkumy ukazují, že ekonomická recese významně ovlivňuje preference, chování a důležitá rozhodnutí jednotlivců, a že období rané dospělosti patří z hlediska těchto vlivů k nejcitlivějším. Období recese může u mladých lidí vyvolat nejen obavy, ale i zesílit motivaci uspět. Osobní zkušenost s nejistotou vede často k větší pracovitosti a cílevědomosti, což se projevuje vyšším úsilím při studiu i při hledání zaměstnání. Mladí lidé v těchto situacích více investují do svého vzdělání, volí výnosnější obory, dosahují lepších vzdělávacích výsledků a po dostudování míří za prací do oblastí s vyšším průměrným pracovním ohodnocením. Tyto faktory u nich mohou následně vést k pozorovanému dlouhodobému výdělkovému zvýhodnění.

„Recesi obvykle vnímáme jako událost negativní, ale na mnohé mladé lidi může působit i motivačně. Ti, kdo zažili nejistotu a obtížné podmínky před nástupem na vysokou školu, bývají následně pracovitější a cílevědomější, a mohou tak později dosahovat lepších kariérních výsledků,“ shrnuje spoluautorka studie Alena Bičáková z IDEA při CERGE-EI. Jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré.

Ačkoli samotný výzkum je založen na datech z USA, podobné mechanismy mohou fungovat i v Česku. Vzhledem k institucionálním odlišnostem mezi těmito zeměmi a jejich vzdělávacími systémy však nelze bez místního výzkumu říct, který z mechanismů zde převládá. Nová studie IDEA obsahuje i českou reflexi a dochází k závěru, že obdobný empirický výzkum by bylo žádoucí uskutečnit i v České republice.

Kontakty na autory:
Alena Bičáková
alena.bicakova@cerge-ei.cz

Administrativní kontakt pro média:
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz

IDEA - Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu
IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1
idea@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
• Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
• Sto let staré želvy ožívají v digitálním světě
• Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
• Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
• Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
• Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
• Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
• Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
• Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR