
Platy ředitelů škol se zvýšily, mezi kraji se liší i o 10 000 Kč, ukazuje studie
29. 06. 2023
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti“ monitoruje výši a strukturu platů ředitelů a jejich zástupců na českých základních školách v letech 2017 až 2021. Jsou platy vedoucích pracovníků dostatečně motivující, aby zajistily dostatek zájemců a kvalitní vedení škol?
Platy vedoucích pracovníků (ředitelů a zástupců) základních škol (ZŠ) nejsou v Česku systematicky analyzovány, přestože hrají zásadní roli v kvalitě vzdělání. Odměňování totiž ovlivňuje nejen efektivitu manažerské práce a pedagogického vedení, ale především motivaci kvalitních uchazečů se na tyto na vedoucí pozice hlásit. Studie analyzuje průměrné měsíční hrubé platy, průměrnou výši odměn, variabilitu platů a faktory, které to ovlivňují.
Relativní platy vedoucích pracovníků škol v ČR jsou v mezinárodním srovnání spíše nižší. Ze studie vyplývá, že relativní platy vedoucích pracovníků ZŠ výrazně vzrostly ze 160 % průměrné mzdy v ekonomice v roce 2017 na 200 % v roce 2021 (75 tisíc Kč hrubého měsíčně). Platy rostly podobným tempem jako platy učitelů, ale výrazně rychleji než ve veřejném i soukromém sektoru.
„Rozdíly v platech mezi jednotlivými vedoucími pracovníky škol jsou větší než v platech učitelů. Je to dáno výší odměn, jejich podíl na celkovém ročním platu vzrostl z 10 % v roce 2017 na 15 % v roce 2021. Ve srovnání s jinými profesemi v ostatních sektorech je však variabilita platů vedení škol stále nižší,“ přibližuje závěry studie její spoluautor Vladimír Smolka.
Rozdíly v platech vedoucích pracovníků ZŠ lze pozorovat v jednotlivých krajích. Je to způsobeno odlišnou strukturou škol a také přístupem zřizovatelů. Nejvyšší platy jsou dle očekávání v Praze (83 tisíc Kč) a nejnižší ve Zlínském kraji a na Vysočině (71–72 tisíc Kč). Pokud ovšem porovnáme platy vzhledem k průměrným platům v kraji, tak se relativní platy vedoucích pracovníků od sebe výrazně neliší.
Na malých a velkých školách se platy příliš neliší. Přetrvávají však rozdíly v platech mezi vedoucími muži a ženami, a to přibližně o 3 000 Kč. Důvodem je častější zařazení mužů do 13. platové třídy oproti ženám. Nicméně není jasné, a z dat nelze zjistit, zda rozdíly v zařazení do platových tříd odpovídají rozdílům v realizovaných činnostech.
Ačkoli platy ředitelů a zástupců na ZŠ v posledních letech výrazně vzrostly, lze velmi pochybovat, že by se tento trend podařilo udržet i v dalších letech. Prioritou by mělo být udržení konkurenceschopnosti platů vedoucích pracovníků ZŠ vzhledem k podobným pozicím mimo sektor školství. K tomu účelu lze využívat podíl nadtarifní složky platů jako motivačního nástroje pro zvýšení efektivity práce. Nasnadě je také zavedení státem vytvořených finančních a nefinančních motivacích pro získání kvalitních ředitelů do škol s vysokým podílem znevýhodněných žáků.
Efektivní cílení veřejných politik v oblasti vedoucích pracovníků ZŠ je žádoucí podpořit aplikovaným výzkumem a využíváním dostupných dat k analýzám, které by odhalily další faktory, jež souvisejí s kvalitou řízení základních škol a výsledky vzdělávání.
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Václav Korbel, vaclav.korbel@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.