PODCAST: Jak se testuje účinnost roušek proti koronaviru
27. 04. 2020
Navštívili jsme laboratoř, která jako jedna z mála u nás testuje materiály na výrobu roušek. Je lepší rouška bavlněná nebo syntetická? Proč nepomůže rouška napuštěná včelím voskem a je nutné holit si kvůli roušce vousy? V podcastu v rámci cyklu Věda na doma se ptáme Vladimíra Ždímala z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Podcast natáčíme v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu. Autorem této epizody je Martin Ocknecht.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Vynález vědců AV ČR by mohl být přínosem pro pacienty s koronavirem
- Vědci popsali způsob maskování nového koronaviru
- Inovovaný přístroj pomůže zpřesnit a zrychlit testování roušek
- Od nekovu ke kovu: objev Pavla Jungwirtha na obálce časopisu Science
- FOTO: Pracoviště Akademie věd pomáhají v boji s pandemií nemoci covid-19
- Remdesivir: Naděje na zastavení koronaviru dostala v Česku zelenou
- Krize s plasty vyžaduje zásadní systémové změny, upozorňují vědci
- Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence
- Vědci z Akademie věd vyvinuli technologii, která usnadní léčbu rakoviny
- Od výpočtů v počítačích vede cesta k chytřejším počítačům
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.