Zahlavi

Česká kosmická mise SLAVIA chce pátrat po pokladech vesmíru

20. 06. 2023

Vodu, kyslík, stavební materiály, ale i vzácné kovy. Nejen to dokáží v kosmu vystopovat tři unikátní přístroje, které má v rámci české vědecké mise SLAVIA vynést dvojice mikrosatelitů na oběžnou dráhu Země. Přípravnou fázi, kterou zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA), má projekt úspěšně za sebou. Hledat zdroje surovin ve vesmíru by se tak SLAVIA mohla vydat už za čtyři roky.

Velikostí připomínají krabici od bot. Na rozdíl od ní se však dvojice družic vyvinutá vědci z Akademie věd ČR zvládne prohánět vesmírem a hlavně zkoumat jeho nerostné bohatství. Pomoct jim s tím má HANKA, VESNA a ŘÍP-2.

„Za těmito poetickými, ryze českými názvy se skrývají zcela revoluční technologie. Nejpřevratnější z nich je hmotnostní spektrometr HANKA,  který dokáže detailně zkoumat chemické a mineralogické složení meziplanetárního prachu,“ říká Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, vědecký vedoucí projektu SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications).

2023-06-20_Ferus
Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (CC)

Unikátní trojice
HANKA neboli Hmotnostní Analyzátor pro Kosmické Aplikace vyniká zejména vysokým rozlišením. „Zatímco hmotnostní přístroje, které dosud létaly do vesmíru, měly největší rozlišení tři tisíce, tento má padesát tisíc. To je podobný rozdíl, jako snažit se najít mikroby pouhým okem nebo pod mikroskopem,“ vysvětluje Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, vedoucí týmu, který technologii HANKA vyvíjí.

Díky tomuto zařízení má být navíc SLAVIA prvním vesmírným projektem, při němž bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru a ne až v pozemských laboratořích po návratu vzorků.

2023_06_20_Jan Zabka
Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

VESNA. Tímto slovanským jménem vědci pokřtily hyperspektrální kameru pro detekci obecných kovů v meteorech. Fyzikální parametry plazmatu pak upřesní anténní systém ŘÍP-2, který dokáže zachytit odrazy a emisi jeho rádiových signálů, což se dosud na oběžné dráze neuskutečnilo. Tento systém vyvíjejí výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vesmírná těžba na dosah ruky
Studii proveditelnosti mise podpořilo Ministerstvo dopravy ČR jako jeden ze svých ambiciózních projektů. Fázi definující přesné technické provedení mise už mají výzkumníci za sebou. Pokud projekt dostane zelenou, pustí se vědci ve spolupráci s brněnskou firmou S.A.B. Aerospace s.r.o. do konstruování laboratorní verze satelitů a přístrojů.

„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

2023-06-20_Zazimalova
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve video zdravici na tiskové konferenci k misi SLAVIA (CC)

„Věda je vždy běh na dlouhou trať, ale já jsem přesvědčena, že jsou na ni naši vědci velmi dobře připraveni a že má mise SLAVIA všechny předpoklady, aby v roce 2027 odstartovala i se svými dvěma revolučními mikrosatelity na oběžnou dráhu Země,“ dodala ve své video zdravici na tiskové konferenci, která se konala při příležitosti zdárného dokončení přípravné fáze projektu v úterý 20. června 2023 v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Po úspěšné realizaci mise by se pak přístroje HANKA, VESNA a ŘÍP-2 mohly využívat k detailnímu průzkumu jakéhokoli tělesa ve Sluneční soustavě. Hodit by se mohly nejen na malých satelitech, ale také na lunárních a marsovských vozítkách či přistávacích sondách. Tato drobná zařízení totiž zvládnou prohledat mnohem větší oblast než velké družice. A to za pouhý zlomek jejich ceny.

2023_06_20_orbit_schema
Vizualizace mise SLAVIA

Více informací naleznete v tiskové zprávě.

Text: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-09

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-09

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-11

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-11

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-12

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-12

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-16

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-16

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-18

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-18

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-20

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-20

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-25

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-25

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-27

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-27

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-28

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-28

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-30

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-30

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-31

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-31

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-33

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-33

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-35

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-35

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-43

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-43

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-45

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-45

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-46

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-46

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-47

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-47

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-48

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-48

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-5

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-5

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-53

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-53

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-58

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-60

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-61

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-66

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-7

2023-06-20_Ceska kosmicka mise SLAVIA_web-70

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce