
V Akademii věd se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
23. 10. 2025
Témata energetiky a životního prostředí spolu velmi úzce souvisejí. Z důvodu navázání a upevnění kontaktů a sdílení zkušeností v těchto oblastech se ve středu 22. října 2025 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní konal společný seminář Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR. Setkání uvedli předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský a vystoupili na něm mimo jiné řečníci z Českého vysokého učení technického, Masarykovy univerzity nebo Elektrárny Dukovany.
„Energetika a životní prostředí jsou témata úzce související. Dnes více než kdykoli předtím. Proto je potřeba udržovat kontakty a vzájemně se informovat,“ uvedl Jiří Plešek, člen Akademické rady a předseda Komise pro energetiku AV ČR. „Předběžně počítáme s tím, že společné zasedání proběhne vždy jednou v roce,“ dodal.
Předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský (zleva) při zahájení semináře
Jaderná energetika a udržitelná budoucnost
To, jaké energetické zdroje budeme využívat, ovlivní nejen ekonomiku, ale také stav životního prostředí. Je proto s velkou výhodou obě témata pojímat v součinnosti. „Trajektorie transformace do roku 2030 se zdá být jasná, ale další období je plné nejistot a rizik pro investory,“ řekl Jaroslav Knápek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se ve svém příspěvku zaměřil na výzvy a příležitosti pro udržitelnou budoucnost.
O problematice zajištění zdrojů vody pro jaderná zařízení hovořili Radek Kopřiva a Kamila Růžičková z Elektrárny Dukovany II. Voda je jednou z klíčových surovin pro provoz jaderných elektráren. Užitková voda se používá k přenosu tepla v reaktoru, moderaci štěpné reakce, k výrobě páry v parních turbínách, ale také k chlazení technologických systémů i odvodu zbytkového tepla přes chladicí věže.
Jaderné energetice se věnoval také Vladimír Wagner z Akademie věd ČR. Zaměřil se na téma současného stavu palivového cyklu v jaderných zařízeních.
Bezpečnostní a ekonomické souvislosti
V další části semináře se rozebíraly trendy na mezinárodním energetickém trhu a srovnávaly se koncové ceny elektřiny a plynu. Hovořilo se také o bezpečnosti fotovoltaických systémů a výzvách současné energetické politiky Evropské unie ve světle nové geopolitické reality.
Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR jsou poradní orgány Akademické rady AV ČR. Jako takové mají za úkol sledovat trendy ve svých oborech a vést diskuze na daná témata.
Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
- Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
- Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
- Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
- Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
- Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.