Zahlavi

PODCAST: O životě mimo Zemi, černé díře a horizontu událostí s Michalem Bursou

21. 11. 2023

Jak moc by se musela Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru. 

V první části epizody s Michalem Bursou se dozvíte více o ondřejovské hvězdárně, která vznikla už před více než 100 lety v kraji Josefa Lady. Uslyšíte, k čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce. Vydejte se na procházku rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR s jeho ředitelem Michalem Bursou, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo

Podívejte se také na starší fotoreportáž z ondřejovského areálu, zachycenou při příležitosti zprovoznění modernizovaného Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice:

Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce