Zahlavi

PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší

26. 02. 2024

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může se lidské tělo na znečištění adaptovat? 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová
Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo


K tématu si můžete přečíst také článek Se znečištěným ovzduším by mohl pomoci toxikologický inkubátor, který vyšel v našem časopise A / Věda a výzkum 4/2020.


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-12

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-12

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-13

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-13

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-17

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-17

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-19

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-19

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-20

2020-10-30_Pavel Rossner_UEM_web-20

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce