Zahlavi

Nová metoda testování protilátek proti covidu-19 je rychlejší a levnější

07. 09. 2021

Čeští vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR vyvinuli zcela nový typ testů na protilátky, které chrání tělo před koronavirem SARS-CoV-2. Metoda určí hladinu protilátek rychleji a přesněji než dosavadní techniky. Poměrně náročné a nákladné testování se díky tomu výrazně zjednoduší a zlevní. Biotechnologický ústav AV ČR a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR aktuálně podepsaly licenční smlouvu s českou společností Immunotech, zaměřující se na vývoj laboratorní diagnostiky.

Prodělali jste covid a potřebovali byste vědět, jak dlouho vás protilátky chrání před novou nákazou? Poslední dobou se řeší také otázka, nakolik nás ve skutečnosti chrání ukončené očkování a jestli, případně kdy bude nutné přeočkování. Pro tyto případy je vhodné nechat si udělat test na protilátky, který by měl spolehlivě určit, jestli ještě jste proti koronaviru SARS-CoV-2 chráněni, nebo už ne.

Při testování se zjišťuje hladina ochranných (virus neutralizujících) látek v krvi pacienta. Stávající diagnostické testy však umějí sledovat jen celkovou hladinu protilátek bez zaměření na konkrétní účinné složky.

„Ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, jež virus neutralizovat nedokážou,“ vysvětluje vedoucí laboratoře strukturní biologie Biotechnologického ústavu AV ČR Cyril Bařinka.

Jak zjednodušit testování  
Původní nápad vyvinout jednodušší a přesnější testy na protilátky vznikl někdy před rokem v „covidovém“ týmu, který řídil Pavel Šácha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Tehdy bylo k dispozici jen několik testovacích metod na protilátky a nebylo jasné, jestli budou vyhovovat běžnému použití.

„Rozhodli jsme se zaměřit na protilátky neutralizující virus, tedy ty, které skutečně brání viru v infikování vnímavých savčích buněk. Snažili jsme se zpřístupnit neinfekční, rychlejší a snadnější obdobu testu běžným klinickým laboratořím,“ přibližuje prvotní plán Pavel Šácha.

S pomocí myších modelů vědci identifikovali několik monoklonálních protilátek, které se po kontaktu se spike proteinem koronaviru vytvořily a byly schopné se na něj navázat. V následném testu pak prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.

„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ dodává Jan Weber, vedoucí skupiny virologie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Dnes používaný standardní test trvá minimálně tři dny a mohou ho provádět pouze instituce vybavené pro práci s infekčním virem a savčími buňkami. Jde asi o pět laboratoří v České republice. Naopak nově vyvinutý test je schopen zjistit hladinu protilátek s ověřeným ochranným účinkem v řádu několika hodin. „Laboratorní postup je jednoduchý a bezpečný a může ho provádět prakticky každá laboratoř,“ doplňuje Pavel Šácha.  

Od nápadu ke smlouvě
Nový typ testů, vyvinutý českými vědci, by měl v blízké době přijít na mezinárodní trh. To lze považovat za velký úspěch, uvědomíme-li si, že od prvního nápadu uplynulo pár měsíců. Převést výsledky vědecké práce do praxe není jen tak a nelze to bez spolupráce s transferovými centry a firmami, které mají kontakty na průmyslové partnery (respektive společnosti zabývající se vývojem laboratorní diagnostiky, případně farmaceutické firmy).

Na koordinaci a řízení projektu a dojednání licenční smlouvy se na straně Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR podílela jeho dceřiná společnost IOCB Tech, na straně Biotechnologického ústavu AV ČR pak koordinaci zajišťovalo oddělení Technology Transfer a společnost i&i Prague.

„Nový test protilátek a jeho očekávané brzké uvedení na trh představuje nejen velký úspěch české vědy, ale také kanceláří věnujících se přenosu výsledků vědeckého bádání do praxe od počáteční patentové ochrany přes přípravu projektu pro průmyslového partnera až po dojednání licenčních podmínek,“ zdůrazňuje ředitel IOCB Tech Martin Fusek.

„Těžili jsme z toho, že IOCB Tech má promyšlenou podporu v oblasti financování aplikačních projektů, ochrany duševního vlastnictví a také skupinu výborných právníků. Během jednoho roku jsme museli uzavřít a nechat podepsat pět různých smluv,“ dodává Jiří Moos ze společnosti i&i Prague.

Podporu ze strany transferových profesionálů si velmi pochvalují i sami vědci. Navázat mohli už na předchozí zkušenosti s komercionalizací testu na určení hladiny testosteronu iBodies (psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum).  

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->