
Nezaměstnanost překročila hranici 5%, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
11. 02. 2026
Registrovaná nezaměstnanost v lednu 2026 podstatně rostla. Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, Vysokým tempem se zvyšuje i dlouhodobá nezaměstnanost. Autory studie think tanku IDEA jsou Jakub Grossmann a Daniel Münich.
Celá analýza včetně grafů ke stažení zde.
SHRNUTÍ:
- Registrovaná nezaměstnanost v lednu ’26 podstatně rostla. Za nárůst mohou jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od 1. 1. 2026. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než v lednech posledních let (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27.
- Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna ’26 (5,1 %) se oproti před-covidovému lednu ’19 zvýšil o 1,9 procentního bodu (p. b.): u mužů o 1,6 p. b., více u žen o 2,1 p. b. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži ženami se díky sezónním efektům v posledních měsících snížil.
- Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost od ledna ’25 roste vysokým tempem a vrací se k úrovním roku 2017.
- Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci a Specialisté.
- Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen.
- Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy.
- Během prvních 3 měsíců nezaměstnanosti byla pravděpodobnost jejího ukončení výrazně nižší než před nástupem pandemie covid-19. Znatelně poklesla pravděpodobnosti ukončování nezaměstnanosti 4–6 měsíce po jejím začátku.
- Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,3 p. b.), Karlovarský (+3,2 p. b.) a Liberecký (+2.8 p. b.).
Kontakt:
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440
Přečtěte si také
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Tvůrci InterSucha ukázal, jak zadržet více vody v povodí Dyje
- Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
- Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
- Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
- Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
- Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.