
Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
02. 02. 2026
Zkušenosti s řízením komunikace přední světové výzkumné instituce, příklady dobré praxe špičkových českých vědců a vědkyň i sdílení a debaty o tom, jak odstraňovat překážky v komunikaci vědy. To vše bude tématem konference Komunikace vědy 360°, kterou ve čtvrtek 5. února 2026 pořádá Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd UK a platforma SciComHub. Akce se uskuteční v areálu FSV UK v Jinonicích.
Jak komunikovat vědu v turbulentní době polarizace společnosti a šíření dezinformací? Pohled jedné z nejprestižnějších výzkumných institucí světa nabídne Christina Beck, hlavní řečnice konference a vedoucí komunikačního oddělení německé Společnosti Maxe Plancka. V této roli působí od roku 2015 –
v instituci, která sdružuje 85 ústavů, má 21 tisíc zaměstnanců, rozpočet přibližně 2 miliardy eur a v posledních pěti letech získala šest Nobelových cen.
Druhým hlavním řečníkem bude Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na témata, jakou jsou nenávistné projevy (hate speech), dezinformace, propaganda, cenzura nebo svoboda slova.
„Hlavním tématem druhého ročníku konference jsou Instituce a systémy, které posilují komunikaci vědy,“ říká Tereza Klabíková Rábová, proděkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Společně prozkoumáme scénáře, jak
vytvořit prostředí, v němž se vědci a vědkyně mohou bezpečně a smysluplně zapojit do komunikace, aniž by se ztrácela přesnost či odbornost.“
Naslouchání, sdílení i interakce
Odpolední část konference bude patřit novému formátu diskuzních fór, ve kterých se zhruba 160 účastnic a účastníků zapojí do konstruktivních debat o tom, jak zlepšit praxi komunikace vědy v Česku. „Skrze moderovanou diskuzi
a společný brainstorming chceme zmapovat cestu od reálných překážek až k pozitivním scénářům podpory, které budou realistické a aplikovatelné,“ dodává Soňa Ehlerová, členka Akademické rady Akademie věd ČR zodpovědná
za prezentaci výsledků AV ČR a komunikaci s veřejností.
Konferenci Komunikace vědy 360° připravila Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma profesionálů komunikace vědy SciComHub. Druhý ročník akce se v areálu FSV UK v Jinonicích uskuteční od 9.00 do 20.00 hodin a je pro účastnice a účastníky zdarma.
Kapacita konference je již naplněna, stream dopoledních přednášek Christiny Beck a Tomáše Koblížka včetně panelové diskuze, kterou moderuje Daniel Stach, bude k vidění zde.
Partnerem konference Komunikace vědy 360° je Nadační fond IOCB Tech a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Přečtěte si také
- Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
- Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
- Dnes začíná festival Týden mozku
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.