
Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
22. 10. 2026
Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.
Ostrava je rodným městem Viktora Koláře, jehož fotografická tvorba vyrůstá z důvěrné znalosti místního prostředí, které poznával již od dětství. Svět průmyslových provozů, dolů, struskových hald a jejich osobité atmosféry se stal nedílnou součástí jeho životní zkušenosti. Právě tyto vzpomínky ožívají ve fotografiích z přelomu 50. a 60. let, na nichž se vedle monumentálních industriálních krajin objevují také drobní hospodáři a kovorolníci obdělávající půdu v těsném sousedství průmyslových areálů. Černobílé snímky zachycují jedinečné soužití člověka a průmyslu, které bylo pro tehdejší Ostravsko charakteristické.
Fotografovat začal Viktor Kolář v roce 1959 na klasický filmový fotoaparát. Na toto období vzpomíná jako na mimořádně intenzivní vizuální zkušenost, která zásadně formovala jeho vnímání světa v citlivém období dospívání. První výsledky své práce prezentoval v ostravském Fotoklubu, jehož se záhy stal členem. Jeho fotografie již od počátku vzbuzovaly pozornost svou autenticitou, citlivostí i neobvyklým pohledem na průmyslovou krajinu.
„Postupně vznikl rozsáhlý soubor fotografií zachycujících proměnu ostravského regionu, který doplňují portréty a momentky místních obyvatel pracujících v těžkém průmyslu. Právě oni tvoří neoddělitelnou součást tohoto světa, jenž jim poskytoval obživu, ale zároveň přinášel každodenní fyzickou námahu a život v nehostinných podmínkách průmyslového města.“ doplňuje k fotografickému cyklu jeho autor Viktor Kolář.
Fotografický cyklus Obležené město nebyl dosud nikdy představen v úplnosti, veřejnost měla možnost seznámit se pouze s jeho dílčími ukázkami. Po desetiletích se nyní soubor vrací v podobě samostatné výstavy v Geofyzikálním ústavu AV ČR v Praze-Spořilově. Fotografie představují jedinečné svědectví o podobě Ostravy na počátku 60. let a zachycují město, které Kolář později symbolicky označil jako „obležené město“.
Přečtěte si také
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet semena pro obnovu českých luk
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.