Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
29. 01. 2026
Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje osvětové video, které vysvětluje fungování algoritmu, kterým Cermat páruje uchazeče se školami. Jde o tzv. mechanismus odloženého přijetí (angl. deferred acceptance mechanism) zavedený v roce 2024 při digitalizaci přijímacího řízení. Video je určeno především uchazečům, jejich rodičům i pracovníkům škol a představuje také návod na to, kdy se při hlášení na školy vyplatí taktizovat, a kdy ne.
Video rozlišuje dva klíčové kroky. Krok A, výběr škol na přihlášku, vyžaduje promyšlenou a dobře informovanou strategii. V kroku B, řazení škol na přihlášce, se naopak taktizování nevyplácí a řazení by mělo odrážet skutečné preference uchazeče. Algoritmus odloženého přijetí, navržený nositelem Nobelovy ceny, zaručuje, že uchazeči nemají důvod pořadí škol takticky zkreslovat. Upřímné vyjádření skutečných preferencí je pro ně optimální strategií.
„Algoritmus odloženého přijetí je navržen tak, aby se uchazečům vyplatilo uvádět školy v pořadí, v jakém je skutečně preferují. Taktizování v pořadí škol může vést k horšímu výsledku, než kdyby uchazeč své preference uvedl upřímně,“ vysvětluje autor videa Tomáš Protivínský.
Video také uvádí na pravou míru časté nedorozumění spojené s názvem mechanismu. Pointa odloženého přijetí nespočívá v časovém odkladu, ale v samotné podstatě algoritmu, který zaručuje, že řazení škol na přihlášce podle skutečných preferencí uchazeče je tou nejlepší taktikou.
Nové video navazuje na původní studii IDEA, která se párovacími mechanismy v přijímačkách zabývala detailně. Na ní navázal podcast IDEA Talks.
Nové osvětové video je dostupné na webových stránkách a sociálních sítích IDEA (Facebook, X, LinkedIn, Instagram) a na YouTube kanálu CERGE-EI.
Kontakt na autora: Tomáš Protivínský, tomas.protivinsky@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.