Milník v boji proti virům a infekcím: laboratoř BIOCEV pozvedne českou vědu
09. 04. 2024
Virologický výzkum v Česku si připsal významný milník. Otevírá se nová laboratoř, která umožní podrobně studovat například žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus HIV i SARS-CoV-2. Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ji uvedlo do provozu 3. dubna 2024 ve Vestci u Prahy. Moderní pracoviště může v budoucnu hrát významnou roli při diagnostice i vývoji léčby těchto i dalších virů.
V novém pracovišti za téměř 65 milionů korun budou vědci a vědkyně zkoumat vlastnosti či životní cykly virů i jejich interakce s přenašeči. Jak vysvětluje experimentální viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, laboratoř umožní studovat například infekci viry hepatitidy B a D, která vede k cirhóze a zhoubnému nádoru jater. „Experimenty nám pomohou pochopit, proč lze onemocnění v mnoha případech úspěšně léčit, ale ne vyléčit. Měly by objasnit mechanismy, které by k vyléčení vedly,“ uvádí.
„Díky otevření špičkové laboratoře, která převyšuje kvalitou i řízením jiná pracoviště ve světě, se podařilo významně pozvednout úroveň české vědy,“ zdůrazňuje vědecký ředitel centra BIOCEV Pavel Martásek.
Nová laboratoř s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3)
Unikátní výzkum pod jednou střechou
Nové pracoviště s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) poslouží k preklinickému testování na buněčných kulturách, tzv. in vitro výzkumu. BIOCEV má zároveň laboratoř s tímto zabezpečením také pro in vivo experimenty, tedy na zvířecích modelech, kterou centrum otevřelo vloni. Existence obou typů BSL3 laboratoří pod jednou střechou je výjimečná a vytvoří ideální podmínky pro další výzkum virů.
Laboratoř má moderní vzduchotechnický systém regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu, zařízení pro dekontaminaci všech tuhých odpadů a všech předmětů opouštějících laboratoř. Součástí jsou i bezpečnostní prvky zajišťující ochranu pracovníků v laboratoři i ostatních zaměstnanců centra.
Centrum BIOCEV je podle Pavla Martáska unikátní nejen v Česku, ale zřejmě i v celé Evropské unii. „Pracují zde vynikající biologové, genetici, lékaři, medicinální chemici, odborníci na mikroskopii, ale také znamenití virologové a parazitologové.“ Právě spolupráce vědeckých skupin je podle něj podmínkou pro úspěšné objevy, které mohou vést k záchraně mnoha životů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: BIOCEV
Přečtěte si také
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- CzechGlobe získal certifikaci ISO 27001. Pomůže mu získat nové projekty
- Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR se stal členem Národní akademie věd USA
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Věda in flagranti. Startuje 11. ročník fotografické soutěže pro zaměstnance
- Navštivte multižánrový festival A-Fest a poslechněte si kolegy z Akademie věd
- Program PRAK potřetí podpoří transfer vědeckých výsledků z Akademie věd
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.