I věda umí být fotogenická. Výstava představí nejlepší badatelské snímky
29. 11. 2022
Reakce bromu s hliníkem nebo baňka zachycená tak, že spíše než výzkum připomíná umělecký objekt. Devátý ročník soutěže Věda fotogenická dokazuje, že bádání přináší nejen nové poznatky, ale i působivý estetický rozměr. Do letošního ročníku soutěže se přihlásilo 90 autorů a autorek, kteří pracují v ústavech Akademie věd ČR. Porota i veřejnost vybírala vítěze z 244 fotografií.
V hlavní kategorii, která představuje fotografie s vědeckou tematikou, si ocenění odnesl Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za snímek zobrazující reakci bromu s hliníkem. Bodovali také vědci z Biologického centra AV ČR Hana Sehadová za snímek Černí pasažéři a Lukáš Vejřík za zachycení krajiny pod africkým nebem.
Na dobrodružství a zajímavosti, se kterými se vědci setkávají v práci i mimo ni, cílí vedlejší kategorie soutěže. Dominoval v ní Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR se snímkem Mad Max v Mauretánii. Novinkou letošního roku je kategorie Video, ve které zvítězil Roman Dvořák z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a jeho Metelesku blesku. Porota nově vybrala i nejlepší snímky ze všech tří vědních oblastí.
Fotogenická výstava
Všechny fotografie a videa si zájemci mohou prohlédnout na stránkách www.vedafotogenicka.cz a také na stejnojmenné výstavě Věda fotogenická v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR. Najdou tam 37 vybraných snímků, na kterých se shodla odborná porota. Výstava bude otevřena do 31. ledna 2023 každý den a pro návštěvníky je zdarma.
Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! Účastnit se ho mohou pouze zaměstnanci pracovišť AV ČR. Výstupem projektu je také reprezentativní oficiální kalendář Akademie věd ČR pro příští rok.
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.