Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
16. 04. 2024
V pořadí 63. zasedání Akademického sněmu dnes začíná v Národním domě na Vinohradech. Na 270 zástupců z řad vědců a vědkyň, ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu bude schvalovat mimo jiné Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2023, Zprávu o hospodaření AV ČR v loňském roce a závěrečný účet. Na programu je také návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR.
Hosty Akademického sněmu, který se schází dvakrát do roka, budou například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.
Se svou činností za minulé období bude na sněmu prezentovat také Akademická rada AV ČR a Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR. Pozornost bude věnována i významnému vědeckému úspěchu: unikátní metodě, kterou vyvinul tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Umožňuje zkoumat a analyzovat šíření české literatury po světě a je univerzálně použitelná.
Nová témata etiky nejen vědecké práce
Akademický sněm bude rovněž schvalovat návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků
v AV ČR. Na žádost Vědecké rady AV ČR jej připravila pracovní skupina Komise pro etiku vědecké práce AV ČR. Cílem bylo doplnění stávajícího Etického kodexu o aktuální témata, která se opakovaně vyskytují v podnětech pro tuto komisi, a také reflektovat společensky relevantní jevy.
„Návrh proto obsahuje například zásady chování seniorních výzkumných pracovníků, specifikaci nevhodného diskriminačního chování, ale i posilování institucionální odolnosti – neboli zásadu nevytvářet vědomě prostor pro nežádoucí působení cizí moci – či snahu omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
K důležitým nově zařazovaným okruhům úprav Etického kodexu podle předsedkyně AV ČR patří mj. zásada, aby se spoluautorství publikace automaticky nedávalo do souvislosti s vedoucí pozicí v týmu, ale za podmínky tvůrčího přispění k práci. Další novinkou je princip nevyvádět duševní vlastnictví z prostředí, kde bylo vytvořeno. Kodex by se měl nově týkat všech zaměstnanců pracovišť AV ČR, nejen výzkumných pracovníků jako dosud.
TZ ke stažení zde.
Přečtěte si také
- Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
- Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
- PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
- AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
- Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
- Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
- Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.