Zahlavi

Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd

16. 04. 2024

V pořadí 63. zasedání Akademického sněmu dnes začíná v Národním domě na Vinohradech. Na 270 zástupců z řad vědců a vědkyň, ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu bude schvalovat mimo jiné Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2023, Zprávu o hospodaření AV ČR v loňském roce a závěrečný účet. Na programu je také návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR.

Hosty Akademického sněmu, který se schází dvakrát do roka, budou například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Se svou činností za minulé období bude na sněmu prezentovat také Akademická rada AV ČR a Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR. Pozornost bude věnována i významnému vědeckému úspěchu: unikátní metodě, kterou vyvinul tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Umožňuje zkoumat a analyzovat šíření české literatury po světě a je univerzálně použitelná.

Nová témata etiky nejen vědecké práce

Akademický sněm bude rovněž schvalovat návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků
v AV ČR. Na žádost Vědecké rady AV ČR jej připravila pracovní skupina Komise pro etiku vědecké práce AV ČR. Cílem bylo doplnění stávajícího Etického kodexu o aktuální témata, která se opakovaně vyskytují v podnětech pro tuto komisi, a také reflektovat společensky relevantní jevy.

„Návrh proto obsahuje například zásady chování seniorních výzkumných pracovníků, specifikaci nevhodného diskriminačního chování, ale i posilování institucionální odolnosti – neboli zásadu nevytvářet vědomě prostor pro nežádoucí působení cizí moci – či snahu omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

K důležitým nově zařazovaným okruhům úprav Etického kodexu podle předsedkyně AV ČR patří mj. zásada, aby se spoluautorství publikace automaticky nedávalo do souvislosti s vedoucí pozicí v týmu, ale za podmínky tvůrčího přispění k práci. Další novinkou je princip nevyvádět duševní vlastnictví z prostředí, kde bylo vytvořeno. Kodex by se měl nově týkat všech zaměstnanců pracovišť AV ČR, nejen výzkumných pracovníků jako dosud.

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce