
Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
03. 07. 2025
Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.
Kulturní program se uskuteční celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
Konference v roce 2025 připomene několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) a genocidy v Srebrenici (1995). Tato výročí budou tvořit silné pozadí pro diskuze o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách a globálním dopadu historických traumat.
Hlavní tematické okruhy zahrnují:
- Paměť, politika a společenská transformace
- Trauma, násilí a odolnost
- Digitální paměť a vzdělávání
- Zdraví, životní prostředí a ekonomické paměťové krajiny
- Teorie a metody studia paměti
Paměťové procházky i výstava Hlasy paměti
Program nabídne úvodní přednášky významných osobností – prof. Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, laureáty Bookerovy ceny za rok 2023, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty. Součástí konference budou také panelové diskuze, tematické výstavy, filmová promítání a další doprovodný program.
Zvláštní pozornost si zaslouží předkonferenční výstava „Hlasy paměti“ v Kampusu Hybernská, na níž mezinárodní umělci představí díla na témata dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. Účastníci se také mohou zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalí skryté vrstvy historie města. Tyto procházky jsou po předchozí domluvě otevřeny rovněž novinářům a novinářkám.
Podrobnosti a registrace: https://msaprague2025.dryfta.com/index.php
Více informací:
pragueconference@memorystudiesassociation.org
M.A. Veronika Pehe, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
pehe@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029
- Na poli v Olomouci se bude testovat geneticky upravený ječmen
- Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
- Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
- Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
- Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.