Hvězdné granty Evropské rady pro výzkum získávají jen nejlepší vědci a vědkyně

Originální myšlenky a skvěle napsaná žádost. Bez toho lze jen těžko získat některý z grantů Evropské rady pro výzkum. Jak uspět v tvrdé konkurenci a vylepšit své šance na velkorysou finanční podporu? Proč zaostáváme za dalšími zeměmi Evropské unie? Tématu ERC grantů se věnovalo dubnové číslo interního e-magazínu AB / Akademický bulletin.

Granty Evropské rady pro výzkum (European Research Council – ERC) představují bez nadsázky crème de la crème, tedy nejlepší z nejlepších účelových podpor pro evropské vědce a vědkyně. Financují výzkumy ve všech vědních oblastech, které mají šanci překročit hranice současného poznání a tvořit dějiny. Není proto divu, že smetánku „slíznou“ opravdu jen nejlepší z nejlepších.

Jediné kritérium? Kvalita
Evropská rada pro výzkum od roku 2007 podporuje tzv. frontier research – tedy bádání, které směřuje k průkopnickým objevům. Základním principem je bottom-up, tj. financování projektů individuálních vědců a jejich týmů bez předepisování jakýchkoli tematických priorit. ERC můžeme považovat za jednu z nejúspěšnějších součástí rámcových programů Evropské unie pro výzkum a inovace.

Financování grantů prošlo od sedmého rámcového programu „Myšlenky“ přes „Horizont 2020“ až k současnému devátému rámcovému programu „Horizont Evropa“. Společně s akcemi Marie Skłodowska-Curie a výzkumnými infrastrukturami tvoří první pilíř, který se zaměřuje na excelentní vědu.

Dosud podpořily ERC granty více než 12 tisíc projektů a více než 10 tisíc vědců a vědkyň. Hodnoticí panely posuzovaly stovku tisíc žádostí. Pro roky 2021–2027 hospodaří Evropská rada pro výzkum s částkou 16 miliard eur – tedy 17 % rozpočtu Horizont Evropa. Z této sumy přibližně dvě třetiny připadají na podporu vědců a vědkyň do 12 let od získání doktorského titulu.

„Žádat o grant mohou badatelé z celého světa pod podmínkou, že se jejich výzkum odehraje z větší části v instituci členské země Evropské unie – případně ve státě, který je přidružený k rámcovému programu. Jediným kritériem hodnocení je kvalita a potenciál návrhu i hlavního řešitele,“ vysvětluje Eva Zažímalová. Předsedkyně Akademie věd ČR byla v minulosti hodnotitelkou Evropské rady pro výzkum v jednom z panelů a od roku 2021 je členkou nezávislé poradní vědecké skupiny Evropské komise. Sedmičlenná skupina vědeckých poradců (Group of Chief Scientific Advisors) pomáhá s tvorbou politik Evropské unie.

Od nováčků až po matadory
ERC poskytuje pět typů grantů. Podporuje vědce v různých fázích jejich kariér, myslí ale i na vědecké týmy a využití výstupů zafinancovaných projektů.

Hned dva z grantů směřují k badatelským nadějím. ERC Starting granty pro vědce v době 2–7 let od obhajoby jejich doktorského titulu podpoří výzkumy částkou až 1,5 milionu eur na období pěti let. Žádosti o ERC Consolidator granty, jež se pojí s částkou až dva miliony eur, mohou podávat ti, kteří mají doktorský titul od 7 do 12 let.

Vědci, kteří si už vydobyli mezinárodní uznání, mohou dosáhnout na ERC Advanced granty a 2,5 milionu eur na pětileté projekty. Spolupráci badatelů na interdisciplinární úrovni podporuje Synergy grant – skupinu 2–4 řešitelů a jejich týmy při práci na šestiletém projektu podpoří částkou až 10 milionů eur.

Eva Zažímalová vysvětluje, že podstatou unikátního grantového schématu je propojovat obory a disciplíny a umožnit tak nekonvenční přístupy. „Úspěšní řešitelé všech typů grantů ERC navíc mohou po skončení projektů zažádat o sto padesát tisíc eur na období osmnácti měsíců ve formě Proof of Concept grantu, který podporuje využití výsledků a jejich uvedení do praxe.“ Dodává jako doklad toho, že Evropská rada pro výzkum oceňuje i přenos vědeckých výsledků do praxe, na který Akademie věd ČR klade důraz dlouhodobě.

ERC podporuje také rovné příležitosti. Žadatelé a žadatelky tak mohou u Starting a Consolidator grantů požádat o prodloužení lhůty, která se týká doby od udělení titulu, z důvodu mateřské či rodičovské dovolené i případné dlouhodobé nemoci.

Tomáš Jungwirth je prvním Čechem, kterému se podařilo získat ERC Advanced grant dvakrát (CC).

Granty pro nejlepší v Akademii věd
ALTERMAG, MEMPOP, InterMet. Pro nezainteresovaného čtenáře tajemná hesla jsou příklady akronymů projektů úspěšných řešitelů z pracovišť Akademie věd ČR, které ERC podpořilo z programu Horizont Evropa. Je jich zatím celkem 12 a najdeme zde zástupce všech typů grantů.

Nejnovější úspěch našich vědců nedávno obletěl celé vědecké Česko. Advanced granty totiž získali bratři Pavel a Tomáš Jungwirthovi. Kromě vysoké badatelské erudice své rodiny tím navíc dokázali dvě prvenství. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR se stal prvním Čechem, který Advanced grant získal podruhé, pracoviště Pavla Jungwirtha, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, se s třemi Advanced granty zařadilo mezi špičková česká vědecká pracoviště.

V současnosti v naší instituci působí sedm řešitelů a čtyři řešitelky ERC grantů v programu Horizont Evropa – krom zmíněných pracovišť například z Biotechnologického ústavu, Biologického centra nebo Etnologického ústavu. Seznam úspěšných žadatelů o ERC granty naleznete zde.

Částky pocházející z ERC grantů jsou nezanedbatelnou položkou pro vědce i jejich pracoviště. Evropská rada pro výzkum podpořila od svého založení k říjnu roku 2022 celkem 64 českých projektů částkou téměř 100 milionů eur. V evropském srovnání ovšem Česká republika v počtu těchto grantů zaostává. Podobné číslo jako celé Česko měla k loňskému roku například Univerzita v Helsinkách. Množství podaných žádostí i jejich míra úspěšnosti ale vykazuje stoupající tendenci.

Ve snaze více zúročit grantový potenciál českých vědců a vědkyň založila Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou počátkem roku 2021 expertní skupinu na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jejím úkolem je pomoci badatelům s přípravou odborné části žádosti.

„Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech – mohou jen nejlepší z nejlepších. Kritéria jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině jsou proto pouze osobnosti, které mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů Evropské rady pro výzkum,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

O svůj pohled na ERC granty se v rozhovorech podělili místopředsedkyně a místopředsedové Akademie věd ČR tří vědních oblastí.

Dubnové číslo interního e-magazínu AB / Akademický bulletin si přečtěte ve verzi k listování i v klasickém PDF:

04/2023 (verze k listování)
04/2023 (verze ke stažení)

Text: Luděk Svoboda, Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů