Zahlavi

AV ČR a UK budou systematicky podporovat žádosti o prestižní ERC granty

28. 01. 2021

Vědcům žádajícím o grant ERC nově pomůže expertní skupina. Její vznik v minulých dnech stvrdili předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima. Česká věda by díky tomu mohla dosáhnout na mnohem více těchto grantů než doposud. Zatím v jejich získávání není příliš úspěšná.

Ve srovnání se zahraničními kolegy jsou v získávání finanční podpory z Evropské výzkumné rady ERC (European Research Council) čeští vědci pozadu. Proto se Akademie věd ČR a Univerzita Karlova rozhodly založit expertní skupinu, která bude žádosti aktivně podporovat. Zasednou v ní odborníci ze základních vědních oblastí podle členění ERC. „Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech – mohou jen ti nejlepší z nejlepších. Kritéria ERC grantů jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině budou proto pouze ti, kdo mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů ERC,“ vysvětluje Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.

Expertní skupina bude úzce spolupracovat s národním kontaktním pracovníkem pro ERC, který působí v Technologickém centru Akademie věd ČR, jež bude i nadále hlavním organizátorem školicích a informačních akcí pro žadatele. Koordinátorem skupiny bude Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Akademii věd ČR reprezentuje Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu, Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie, Vojtěch Novotný z Biologického centra a Filip Matějka z CERGE-EI (společné pracoviště AV ČR a UK).

V minulosti díky grantům ERC získali čeští badatelé přes 61 milionů eur. Dosáhnout ale mohou na mnohem více. Například v loňském roce uspěly v kategorii startovní grant jen dvě tuzemské žádosti, zato 21 projektů z Belgie a 42 z Nizozemí. Konsolidační grant udělila Evropská výzkumná rada jen čtyřem uchazečům z Česka, kdežto v Německu nebo ve Velké Británii uspěla vždy padesátka zájemců. Z celkového počtu jedenácti tisíc pěti set projektů, na něž Evropská komise od roku 2007 poskytla miliardy eur, jich vědci z České republiky získali jen něco přes čtyřicet.

„Systém podpory musí být nezbytně profesionalizován, jde i o dobré jméno České republiky v zahraničí,“ zdůrazňuje prorektor UK Jan Škrha, který aktuálně zastupuje Tomáše Zimu, zotavujícího se po nemoci covid-19.

Granty ERC se udělují začínajícím vědcům i zavedeným. Startovní grant ERC loni získali například Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR, který zkoumá kvodlibety, jakési středověké předchůdce vědecké konference, a Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR, jenž se zabývá výzkumem slabých zemětřesení, jež mohou vést k ničivým katastrofám. Konsolidační grant ERC obdržel nedávno ekonom Filip Matějka z CERGE-EI na rozpracování teorie racionální nepozornosti.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR a UK.
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce