Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
26. 04. 2024
Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.
„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z excelentních výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce dosud chyběla. Jsem proto rád, že se podařilo naši myšlenku dovést až do finále,“ komentuje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka. Dodává, že otevřením centra navazuje pracoviště na předchozí úspěchy ústavu v medicinálních aplikacích.
Transfer technologií dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. V Česku se podle ní ovšem příliš nedaří přenášet vynikající vědecké výsledky do praxe. „V mnoha oborech máme špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto u nás vzniká v porovnání s vyspělými státy jen málo firem založených na vědeckém poznání,“ říká. Věří, že centrum Pharmtheon pomůže situaci zlepšit.
Slavnostní otevření centra
Propoj a panuj
Centrum se nyní chystá vyvíjet látky, jež sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Jde o částečně opomíjenou, ale aktuální oblast. Mutace totiž stojí za vznikem rezistence na některá léčiva, která se používají v chemoterapii onkologických pacientů.
„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady s podporou převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí, které spojuje expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení, proto považuji za klíčové. To je hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.
Pro vývoj nových léků musíme pochopit mechanismus, jak onemocnění vzniká, a následně se ho pokusit ovlivnit léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou na některý z patologických procesů příznivě zapůsobit na buněčné úrovni, je nutné je v preklinickém výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a dalších vlastností. Procesu se říká translační výzkum. Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí pro efektivnější spolupráci všech zapojených složek, takže umožní i vznik lepších výsledků. Centrum je součástí rodiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.