GMO potraviny, energetika, odolná společnost. Témata pro české předsednictví

Česká republika se 1. července 2022 ujala předsednictví Rady Evropské unie, na kterém se podílí také Akademie věd ČR. Mezi hlavní úkoly patří udržení jednoty v přístupu k válce na Ukrajině a k řešení energetické krize sedmadvacítky členských zemí. Do českého předsednictví se zapojí také Akademie věd ČR a její pracoviště. Tématu jsme se podrobně věnovali v časopise AB / Akademický bulletin. 

Akademie věd ČR a její pracoviště chtějí v souvislosti s českým předsednictvím rozvíjet tři hlavní témata. Reagují jimi na „poptávku“ a aktuální problémy současné Evropy. Konkrétně jde o bezpečnost potravin včetně geneticky modifikovaných organismů, nízkoemisní energetiku a odolnou společnost. Válečná agrese Ruské federace vůči Ukrajině stejně jako prohlubující se energetická krize a ohrožení demokratických principů ostatně dokládají, jaké hlavní úkoly má Česko v příštích šesti měsících před sebou. 

Jednotlivé oblasti, jimiž se Akademie věd ČR zapojí do akcí českého předsednictví, vycházejí z programů Strategie AV21. „Musíme zajistit dostatek potravin, ale i udržitelnou energetiku – a to pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou, odolnou vůči krizím, které teprve přijdou,“ shrnuje jednotící ideu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Jde tedy o takové oblasti, jejichž prostřednictvím vědci a vědkyně reagují na aktuální výzvy v souladu s vizí Strategie AV21 realizovat „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.

Myšlenku Evy Zažímalové doplňuje člen Akademické rady AV ČR David Honys, který koordinuje aktivity, jež se soustředí na bezpečné potraviny a GMO: „Připravili jsme kompaktní balíček vzájemně propojených témat, jejichž jednotícím motivem je udržitelný rozvoj Evropy a bezpečnost jejích obyvatel v současné turbulentní době.“

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (CC)

První okruh Bezpečné potraviny a využití nových metod editace genomu při šlechtění zemědělských plodin reaguje na potíže spojené s nedostatkem potravin a klimatickou změnou. „Současně vychází z objevů v molekulární genetice, které vedou k pokrokům v cíleném editování genomu zemědělských plodin,“ doplňuje Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Evropští vědci přitom dlouhodobě usilují, aby Evropská unie povolila využívání nové metody šlechtění plodin technologiemi CRISPR. Podle Jaroslava Doležela jsou průlomové metody editace genomu probádané a bezpečné: „S ohledem na jejich jednoduchost, cílenost, přesnost, relativně nízké náklady a flexibilitu představují pro zemědělství Evropské unie žádaný a potřebný nástroj.“

Druhou oblastí je Nízkoemisní a bezpečná energetika. Program tak reaguje na jedno z nejaktuálnějších témat. V důsledku války na Ukrajině se totiž zvyšují ceny energií a ukazuje se, jak je Evropa zranitelná v dostupnosti zdrojů a závislá na ruském zemním plynu. Z tohoto důvodu roste tlak na různorodost zdrojů v energetickém mixu, čemuž se věnují i vědci a vědkyně z několika pracovišť Akademie věd ČR. „Současný výzkum nám nezabezpečí dostatek energie již na tuto zimu. Měl by nám ale zajistit, abychom se nedostali do podobné situace v budoucnu,“ vyzdvihuje ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek. Výzkum v oblasti nových zdrojů energie, obzvláště využívajících jadernou energii, je totiž dlouhodobá a investičně náročná záležitost.

Výzkumníci v Akademii věd ČR se například významně podílejí na vývoji zdroje energie, který využívá termojadernou fúzi. Jak doplňuje Radomír Pánek, pro lidstvo představuje tento zdroj energie velkou výzvu. Zároveň ale také obrovskou příležitost, jak do třiceti let získat komerčně dostupný, téměř nevyčerpatelný, nízkoemisní a bezpečný zdroj energie: „Pevně doufám, že současné dění a energetická krize povede k větší podpoře těchto oblastí výzkumu.“

Třetí prioritou je Odolná společnost. Vychází ze stejnojmenného programu Strategie AV21, který koordinuje Filosofický ústav AV ČR. Odolnost označuje schopnost systému vyrovnat se úspěšně, či dokonce růstově s krizí, s nečekanou nebo ohrožující událostí, se změnou životních podmínek. „Takovou krizí byla nedávná pandemie covidu-19 a v posledních měsících také válka na Ukrajině,“ říká Tomáš Kostelecký z Akademické rady AV ČR.

Více se o chystaných aktivitách pracovišť Akademie věd ČR můžete dočíst v časopise AB / Akademický bulletin. Najdete v něm rozhovory s Davidem Honysem a Jiřím Pleškem z Akademické rady AV ČR a Alicí Koubovou z Filosofického ústavu AV ČR.

06–7/2022 (verze k listování)
06–7/2022 (verze ke stažení)

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ondřej Pýcha; Shutterstock

Text a fotografie označená CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat