Áčko: o houbách, tělesných kuriozitách a umučení svaté Ludmily
15. 09. 2021
O houbaření lze s trochou nadsázky tvrdit, že je českým národním sportem. Ačkoli se plody lesa dají sbírat celoročně, během léta a brzkého podzimu hledání hub v mechu, trávě a mezi jehličím vrcholí. Houby jsou ale zajímavé nejen coby ingredience při vaření, vyznačují se unikátními vztahy s rostlinami a také skutečností, že dokážou absorbovat z půdy různé prvky, a to i nebezpečné kovy. Jak to dělají, jsme zjišťovali pro aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum.
3/2021 (verze k listování)
3/2021 (verze ke stažení)
Arzen, kadmium, stříbro nebo rtuť – jedovaté koncentrace kovů v houbách se stávají příčinou lehčích či těžších otrav. Příběhy z historie to dokládají. Vědci z Akademie věd ČR studují, jak houby vstřebávají v půdě obsažené molekuly kovů. Některé procesy zůstávají stále skryté, jisté však je, že důležitou roli hraje mycelium – spletitá síť houbových vláken. Stejná síť zprostředkovává i oboustranně výhodné partnerství hub s rostlinami, které před několika sty milionů let umožnilo vystoupit rostlinám z moře na souš. Čtěte na stranách 18 až 31.
Další výběr článků:
Jinakost ve světě normality – Tělesné odlišnosti přitahují pozornost. Nejen dnes, ale i v minulosti. „Na panovnických dvorech se objevovali ‚dvorní blázni‘, například liliputáni nebo mouřeníni. To je další forma vystavování jinakosti, která předchází tu moderní formu, tedy takzvané freak shows, kterým se v českých zemích říkalo anatomická muzea nebo přehlídky kuriozit,“ říká v rozhovoru Filip Herza z Etnologického ústavu AV ČR.
Zbourat nebo zachránit? – Naše země patřily mezi silně průmyslové již v dobách monarchie. Více než 150 let trvající industrializace u nás zanechala hmatatelné stopy. Podle odhadů se tu nachází přes 11 tisíc brownfieldů. Jsou tyto zanedbané chátrající ruiny příležitostí pro demoliční firmu, či pro investora? O tom, jak se v Česku nakládá s brownfieldy, jsme hovořili s Petrem Klusáčkem z Ústavu geoniky AV ČR.
Babička českého národa – Pro svou mučednickou smrt se stala významnou náboženskou a později i vlasteneckou ikonou, jednou ze světeckých postav „českého nebe“. Svatá Ludmila – babička svatého Václava i jeho bratra a vraha v jedné osobě, Boleslava – je symbolem dobroty, laskavosti a zbožnosti. Co ale víme o odvážné kněžně, od jejíž smrti letos uplynulo 1100 let? O své poznatky se s námi podělili vědci z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Pozor, vaše klíště je zavirované – Klíšťová encefalitida může být pro člověka fatální. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky, kterou vyvíjejí výzkumníci z Biologického centra AV ČR ve spolupráci s nobelistou Charlesem M. Ricem. Virolog Daniel Růžek nás provedl cestou nebezpečného patogenu z klíštěte do těla hostitele a vysvětlil, jak by lék proti chorobě v budoucnu mohl fungovat.
Pod sluncem je největší světlo – Před deseti lety jí takzvaní solární baroni pokazili pověst. Vědci ale fotovoltaiku i nadále považují za nadějný alternativní způsob, jak produkovat elektřinu. Místo na polích by tak modré panely s křemíkovými deskami mohly činit na střechách rodinných domů. Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR také přispěli k tomu, že evropské firmy vyrábějící panely mohou konkurovat asijským.
Centrum pro výzkum fotografie – Péče o desítky tisíc cenných historických fotografií i záchrana a zpřístupnění díla Josefa Sudka patří k hlavním úkolům výzkumného centra založeného při Ústavu dějin umění AV ČR. Zajímavé je totiž nejen to, co je na fotografiích zachyceno, nepopiratelnou historickou a uměleckou hodnotu mají samy snímky coby médium.
Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.