Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory
21. 03. 2024
Čestné medaile uděluje Akademie věd za zásluhy v jednotlivých oborech. Teď je převezmou tři laureátů: geolog, medievista a archeolog. Všichni ve svých oblastech posunuli poznání a inspirovali mnoho dalších odborníků i studentů. Jedna z medailí se uděluje za popularizaci výzkumu.
Dnes odpoledne předá předsedkyně AV ČR čestné oborové medaile geologovi Ivanu Horáčkovi, který vytvořil mimořádnou platformu multidisciplinárního studia přírody, a Christianu Lübkemu, špičkovému a mezinárodně uznávanému medievistovi a slavistovi.
Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy pak patří Janu Maříkovi, který zprostředkovává archeologii laické veřejnosti a bojuje za vhodnou ochranu památek.
Slavnostní ceremoniál se koná v budově na Národní v Praze. Medailonky laureátů naleznete níže.
Čestná oborová medaile Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách
Prof. Ivan Horáček, CSc. (Přírodovědecká fakulta UK), navrhuje Geologický ústav AV ČR
Mimořádný rozsah vědeckých zájmů od geologie, paleontologie, zoologie až po otázky obecné biologie, metodologie přírodních věd či filozofie je Ivanu Horáčkovi vlastní. Během své vědecké kariéry se zaměřil zejména na kvartérní tematiku a díky již zmíněné šíři zájmu vytvořil mimořádnou platformu multidisciplinárního studia přírody. Významně přispěl k rozvoji české geologie.
Ivan Horáček je autorem či spoluautorem téměř 300 přírodovědeckých publikací včetně devíti knih. Je také velmi aktivní v práci pro vědeckou komunitu i v pedagogické činnosti.
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
Prof. i.R. Dr. Christian Lübke (Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa, Leipzig), navrhuje Historický ústav AV ČR
Christian Lübke se ve svém výzkumu zaměřuje zejména na dějiny a kulturu středovýchodní Evropy, přičemž patří ke špičkovým a mezinárodně uznávaným medievistům a slavistům. O vysoké kvalitě jeho vědecké práce svědčí též množství mezinárodně ceněných a hojně citovaných publikací.
V průběhu své profesní dráhy intenzivně rozvíjel světovou vědeckou spolupráci a s českými pracovišti spolupracoval na mnoha mezinárodních projektech, které se zabývaly specifiky historického vývoje střední Evropy. Roku 2009 byl jmenován řádným členem Saské akademie věd.
Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy
Mgr. Jan Mařík, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Funkci mediátora mezi odborníky a veřejností úspěšně zastává Jan Mařík. Dlouhodobě se snaží zpřístupnit archeologické bádání, jeho smysl, význam pro společnost a výsledky veřejnosti. Pomáhal vytvořit aplikace s rozšířenou realitou (např. hra v lokalitě Závisti u Prahy, virtuální průvodce po hornické lokalitě Buchberg). Během pandemie covid-19 přišel s nápadem akce Archeologické léto.
Zároveň se angažuje ve správném zapojení amatérských archeologů, podílel se mj. na vzniku portálu AMČR-PAS (určeného pro spolupráci amatérských a profesionálních archeologů). Pomáhá také při tvorbě nového zákona o památkové péči.
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.