![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
16. 04. 2024
V pořadí 63. zasedání Akademického sněmu dnes začíná v Národním domě na Vinohradech. Na 270 zástupců z řad vědců a vědkyň, ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu bude schvalovat mimo jiné Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2023, Zprávu o hospodaření AV ČR v loňském roce a závěrečný účet. Na programu je také návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR.
Hosty Akademického sněmu, který se schází dvakrát do roka, budou například ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.
Se svou činností za minulé období bude na sněmu prezentovat také Akademická rada AV ČR a Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR. Pozornost bude věnována i významnému vědeckému úspěchu: unikátní metodě, kterou vyvinul tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Umožňuje zkoumat a analyzovat šíření české literatury po světě a je univerzálně použitelná.
Nová témata etiky nejen vědecké práce
Akademický sněm bude rovněž schvalovat návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků
v AV ČR. Na žádost Vědecké rady AV ČR jej připravila pracovní skupina Komise pro etiku vědecké práce AV ČR. Cílem bylo doplnění stávajícího Etického kodexu o aktuální témata, která se opakovaně vyskytují v podnětech pro tuto komisi, a také reflektovat společensky relevantní jevy.
„Návrh proto obsahuje například zásady chování seniorních výzkumných pracovníků, specifikaci nevhodného diskriminačního chování, ale i posilování institucionální odolnosti – neboli zásadu nevytvářet vědomě prostor pro nežádoucí působení cizí moci – či snahu omezovat klimatickou a ekologickou stopu své činnosti,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
K důležitým nově zařazovaným okruhům úprav Etického kodexu podle předsedkyně AV ČR patří mj. zásada, aby se spoluautorství publikace automaticky nedávalo do souvislosti s vedoucí pozicí v týmu, ale za podmínky tvůrčího přispění k práci. Další novinkou je princip nevyvádět duševní vlastnictví z prostředí, kde bylo vytvořeno. Kodex by se měl nově týkat všech zaměstnanců pracovišť AV ČR, nejen výzkumných pracovníků jako dosud.
TZ ke stažení zde.
Přečtěte si také
- Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
- Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
- Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
- Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.