Z Budějovic do Pekingu aneb když děláš to, co tě baví

07. 10. 2016

Ve svém volném čase cvičí taekwondo, učí v rámci Českého červeného kříže první pomoc nebo se jen tak prohání na inlinech. Přesto se studentka budějovického gymnázia Karolina Bodláková nejraději věnuje výzkumné činnosti. Absolvovala projekt Otevřená věda Akademie věd ČR, díky kterému získala stáž v Biologickém centru v Českých Budějovicích. Program Karolině pomohl nastartovat její vědeckou kariéru. Se svým výzkumem se dostala až na mezinárodní studentskou soutěž Beijing Youth Science Creation Competition v Pekingu, kde reprezentovala Českou republiku.

Jak ses o programu Otevřená věda dozvěděla a co tě přimělo se přihlásit?

Dozvěděla jsem se o něm přes mou profesorku chemie. Její muž, pracovník Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, tehdy otevíral novou stáž pro studenty středních škol v rámci tohoto projektu. Možnost pracovat v laboratoři výzkumného pracoviště mě velmi lákala, přírodní vědy mě bavily už tehdy. Chtěla jsem prohloubit své znalosti a zároveň se podívat na místo, na které bych se jinak asi nedostala.

Jak probíhá přihlášení do programu?

Přihlášení do projektu Otevřená věda je velmi jednoduché. Stačí si vybrat v Databázi stáží, zaregistrovat se na webových stránkách www.otevrenaveda.cz, na e-mail pak obdržíte registrační údaje. Po přihlášení do systému je třeba správně vyplnit přihlášku, doložit potvrzení o studiu a přiložit životopis spolu s motivačním dopisem. Motivační dopis je velmi důležitý a určitě doporučuji dát si s jeho tvorbou záležet. Pokud se totiž na jednu stáž přihlásí více studentů, vybírá si lektor právě na základě vaší motivace a odhodlání se na stáž dostat.

Co jsi od programu očekávala?

Očekávala jsem, že díky vědecké stáži si prohloubím znalosti v tom, co mě zajímá, naučím se nové laboratorní techniky a podívám se do výzkumné laboratoře. Doufala jsem, že si díky tomuto projektu ujasním, co chci vlastně v životě dělat a navíc jsem si přála, aby mi to pomohlo i do budoucna, třeba při výběru vysoké školy.

A splnil program tvá očekávání?

Absolvovala jsem ho celkem dvakrát a pokaždé mé očekávání splnil, možná dokonce překonal. Nejen, že jsem se naučila spoustu nových věcí, ale navíc jsem se díky Otevřené vědě dostala do laboratoře, ve které pracuji dodnes. Mimo to jsem navázala spoustu nových přátelství s lidmi, kteří mají stejný nebo podobný zájem jako já. Také jsem si ujasnila, že práce ve výzkumu je to, čemu se chci i nadále věnovat.

Je důležitá nějaká příprava před nástupem do programu? Co by měl student, který se chce zapojit, už umět?

Před nástupem do programu nemusíte mít výrazně hluboké znalosti oboru. Důležitější je spíš chuť, motivace a zápal pro danou věc. I lektor více ocení snahu a zájem než nastudovaná vysokoškolská skripta. Hlavní je, abyste dělali to, co vás baví. Teorii a potřebné znalosti vám stejně nejlépe předá váš lektor.

Je ještě něco dalšího, s čím by měl zájemce o stáž předem počítat?

Stáž v projektu Otevřená věda lze považovat za takovou volnočasovou aktivitu, která s sebou nese jistou oběť. Pokud budete na stáž docházet pravidelně každý týden, musíte počítat s tím, že se vám výrazně zmenší váš volný čas. Většinou to totiž nekončí odchodem z laboratoře, ale často musíte něco ještě dodělávat doma (třeba výpočty, nastudování pracovního plánu,…). Pokud vás to ale baví, myslím, že vám nebude vadit ten čas tomu obětovat.

Jak probíhala tvá účast na programu Otevřená věda?

Má první účast v tomto projektu byla již v roce 2013. Na stáž jsem docházela jednou až dvakrát týdně podle potřeby. Měla jsem tehdy štěstí, protože jsem přišla k téměř začínajícímu výzkumu. Lektor mi nejprve vždy všechno ukázal, ale samotné testy už jsem potom prováděla, pod dohledem lektora, sama - od samotné pitvy až po měření na ELISA čtečce. Později už jsem v laboratoři pracovala samostatně, ale když jsem si s něčím nevěděla rady, vždy se našel někdo, kdo mi ochotně pomohl.

Dočetla jsem se, že program je zaměřený na popularizaci výzkumu a vývoje ve společnosti, jak se takový záměr v rámci projektu realizuje?

My jako studenti jsme se snažili vědu přiblížit laické veřejnosti na Veletrhu vědy. Když jsem v projektu byla zapojená já jako stážista, konal se 1. ročník na výstavišti v Letňanech. Pomocí posteru jsme se lidem snažili představit nejen náš výzkum, ale obecně vědu jako něco atraktivního i pro mladé lidi. Druhého ročníku jsem se účastnila jako vystavovatel a přednášející (už ne jako stážista), takže jsem měla možnost vidět to i z druhé stránky. Myslím, že popularizace vědy touto formou má smysl, neboť vědu přiblíží všem věkovým kategoriím.

V čem spočívala tvá práce, případně jaké byly úkoly?

Má práce se konkrétně zabývala hormonální kontrolou trávení u švába amerického, práci jsme následně rozvíjeli.

Na stáži jsi získala nové informace i dovednosti. Pomohla ti účast ještě v něčem dalším?

Ano, stáž mě velmi obohatila i po psychické stránce. Vždy jsem měla problém s prezentací před větším počtem posluchačů, první konference pro mě byla spíš utrpením. Ale jak jsem se postupně účastnila dalších a dalších soutěží, začalo se to zlepšovat a dnes už nemám problémy mluvit ani před větším publikem. Také díky tomu, že jsem se dostala do Otevřené vědy, jsem se pak se samotným výzkumem mohla přihlásit do soutěže jako je SOČ (Středoškolská odborná činnost) nebo na konferenci Vědění mladým.

Pomohl ti program ujasnit si, co vlastně chceš v životě dělat a kam směřovat?

Ano, můžu se 100% jistotou říct, že právě díky stáži v projektu Otevřená věda mi došlo, kam chci v životě dál směřovat. Předtím jsem si nebyla jistá, a tak pro mě byl i výběr vysoké školy docela oříšek. Teď už ale vím, že bych se i nadále chtěla věnovat výzkumné činnosti a své studium tomu přizpůsobím. Tohle všechno jsem si uvědomila díky možnosti vyzkoušet si práci v laboratoři na vlastí kůži.

Podívala ses díky stáži na nějaká především profesně zajímavá místa, na která by ses bez ní dostávala jen těžko?

Samozřejmě, už samotnou laboratoř Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, považuji za takové místo. Kromě toho, jak jsem zmínila výše, jsem se přihlásila do Středoškolské odborné činnosti (SOČ) s výzkumem, na kterém jsem pracovala v rámci Otevřené vědy. Absolvovala jsem dvě výběrová řízení, a nakonec se dostala do soutěže The Beijing Youth Science Creation Competition (cestu sponzoroval Český svaz vědeckotechnických společností - ČSVTS), kterou hostila jedna z univerzit v Pekingu, což je podle mě velmi zajímavé místo, nejen profesně.

Zaznamenala jsi nějaký další profesní úspěch, ke kterému ti stáž pomohla?

Ano, výsledky výzkumu, na kterém jsem v rámci projektu pracovala, jsem spolu s prof. Daliborem Kodríkem a Pavlem Jedličkou publikovala v uznávaném zahraničním časopise Insect Science, což považuji za velký profesní úspěch.

V čem byl pro tebe program výjimečný?

Poznala jsem nové lidi, někteří z nich jsou pro mě velmi dobrými přáteli. Naučila jsem se spoustu zajímavých věcí, vyzkoušela si laboratorní techniku a práci ve velmi dobrém kolektivu vědeckých pracovníků. Kromě toho byl pro mě program výjimečný i spoustou kurzů, na kterých nám odborníci vysvětlili nejen jak správně vědecky psát a mluvit, ale i tvořit poster nebo jak se správně pohybovat ve světě vědy. Nejde asi úplně jednoznačně říct, v čem byl pro mě program výjimečný, protože pro mě byl speciální asi úplně ve všem. Nebýt toho, nikdy bych se nedostala tam, kde teď jsem.

Zaznamenala jsi v průběhu nějaké problémy či krizové chvíle?

Přímo s organizací jsem žádné problémy nezažila. Samozřejmě můžou nastat potíže při jakémkoliv výzkumu, který děláte, ale to k tomu tak nějak patří. Ne vždy všechny pokusy totiž vychází tak, jak bychom chtěli, takže v tomhle okamžiku můžou přijít krizové chvíle. Důležité je to překonat a nevykašlat se na to.

Autor článku: Bára Cadriková; článek vznikl ve spolupráci s Proudly.cz.

Z Budějovic do Pekingu aneb když děláš to, co tě baví

Přečtěte si také